tisková zpráva Masarykovy univerzity Brno
Materiál našli ve zbytcích inkrustace, tedy bílé barvy používané k výzdobě keramiky, na nádobě nalezené pravděpodobně v hrobu kultury zvoncovitých pohárů z Milovic u Mikulova. Stáří keramiky stanovili na 4500 let.
„Objev sádry nás opravdu překvapil, protože dosud nebyly z této doby žádné doklady o jejím využití ve střední Evropě,“ řekl geolog Dalibor Všianský z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty MU. Její využití je například v oblastech Předního východu doloženo už z doby předkeramického neolitu, tedy z období 8600 – 5500 let před naším letopočtem.
Na výzkumu spolu s geology pracovali i archeologové z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU. Zkoumali keramické nádoby a zaměřili se především na takzvanou inkrustaci. „Je to bílá pasta používaná v kombinaci s červenou nebo černou barvou, která vytvořila na nádobách kontrastující vzory, a tím i výzdobu pravěké keramiky. Nejčastěji se používala na konci doby kamenné a začátku doby bronzové,“ uvedl archeolog Jan Kolář.
U vzorků keramiky nalezených ve střední Evropě vědci doposud nezkoumali složení této bílé hmoty, a proto se na ni odborníci z MU zaměřili. Sesbírali desítky vzorků z celé Moravy a pomocí rentgenové difrakce v jejich inkrustaci našli stopy čtyř materiálů – kaolínu, kostí, uhličitanů a právě sádry.
Výzkum byl zaměřený na zkoumání regionálních tradic ve výrobě keramiky. Vědci došli k závěru, že výroba i výzdoba nádob byla silně závislá na lokálních podmínkách. „Například kaolín využívali lidé hlavně v regionu, kde jej bylo dostatek. V produkci a spotřebě keramiky nemáme v této době zatím doklady o masových přesunech materiálů a výrobků, tak jako se to dělo například u kovových artefaktů,“ doplnil třetí z trojice odborníků, geolog Jan Petřík.
Významný objev přijal k publikaci prestižní archeologický časopis Journal of Archaelogical Science.
