Copiale není šifra tak slavná jako Voynichův rukopis nebo dopisy masového vraha Zodiaka, nicméně přesto odolávala a mátla hlavy kryptoanalytiků již více než 2 staletí. Jedná se o asi 100stránkový rukopis, který vznikl v Německu v 18. století. Pokládal se za dílo nějaké tehdejší tajné společnosti, textu ale nikdo nerozuměl. Rukopis se skládá ze znaků v latině a řečtině i z dalších symbolů.
Frekvenční analýza, substituční metoda a myšlenka, že by text mohl být napsán v nějakém exotickém jazyce, to všem nikam nevedlo. Počítačový lingvista Kevin Knight a jeho kolegové nyní zkusili dva nápady. Nejprve možnost, že latinka a řečtina v textu jsou záměrně matoucí a nic neznamenající balast a informaci nesou pouze symboly. Těch ovšem bylo ještě příliš mnoho, aby se mohlo jednat o abecedu. V dalším kroku pak tedy uvažovali, že by podobné symboly ve skutečnosti mohly odpovídat vždy jedinému znaku.
Výsledně dostali zhruba tolik symbolů, jako je písmen abecedy. Protože rukopis vznikl v Německu, dalším logickým typem byla i němčina jako zvolený jazyk. Pak už zafungovala frekvenční analýza a jednoduchá substituční šifra písmeno za písmeno. Jde o popis přijímacího rituálu do jakéhosi tehdejšího značně obskurního spolku, který byl posedlý zkoumáním lidského oka/zraku, text však obsahuje i politické ideje.
Bude intuice výzkumníků co platná i při luštění dalších záhad? Vědci by podobnými metodami chtěli např. zkusit porozumět nejen šifrám či nevyluštěným písmům, ale i komunikaci zvířat.
Podrobnosti Computerworld.cz.
Poznámka: U Voynichova rukopisu nepanuje ovšem ani shoda na tom, zda „je co luštit“, tj. zda se opravdu jedná o šifrovaný text.
