tisková zpráva Evropské jižní observatoře č. 23/2013
Objev představuje významný příspěvek k našemu chápání vzniku a vývoje planetárních soustav.
Ačkoliv je v současnosti známo na tisíc exoplanet a ještě mnohem více objektů – kandidátů – čekajících na potvrzení, většina z nich byla objevena a pozorována pouze nepřímými metodami – například pomocí tranzitů [1]. Pouze několik desítek exoplanet bylo zachyceno přímo na snímku. Nyní, devět let poté, co dalekohled VLT pořídil vůbec první záběr exoplanety, když vyfotografoval souputníka hnědého trpaslíka 2M1207 (eso0428), zachytil stejný tým astronomů na snímku objekt, který by mohl být zatím nejlehčí přímo zobrazenou exoplanetou [2], [3].
„Přímé pozorování exoplanet je nesmírně náročný úkol, který vyžaduje ty nejmodernější přístroje, ať již na povrchu Země nebo ve vesmíru,“ říká Julien Rameau (Institut de Planetologie et d’Astrophysique de Grenoble, Francie), hlavní autor článku, ve kterém byl objev oznámen. „Přímo pozorovaných planet zatím není mnoho. Každý další úspěch tak stále představuje mimořádný pokrok na cestě k našemu pochopení obřích planet a jejich vzniku.“
Na novém snímku vypadá pravděpodobná planeta jako slabý ale dobře definovaný bod nedaleko hvězdy HD 95086. Následná pozorování ukázala, že se po obloze pohybuje společně s hvězdou. To naznačuje, že objekt, který obdržel označení HD 95086 b, je na oběžné dráze kolem této hvězdy. Podle pozorované jasnosti lze usoudit, že hmotnost planety nepřevyšuje 4-5násobek hmotnosti Jupitera.
Členové týmu použili k pozorování přístroj s adaptivní optikou NACO připojený k jednomu ze čtveřice dalekohledů systému VLT. Tento přístroj astronomům umožňuje odstranit většinu rušivých turbulencí v atmosféře a získat mnohem ostřejší snímky. Pozorování bylo provedeno na vlnových délkách infračerveného záření a bylo při něm využito metody diferenciálního zobrazování, která pomáhá vylepšit kontrast obrazu slabé planety oproti jasné hvězdě.
Nově objevená planeta obíhá kolem hvězdy HD 95086 ve vzdálenosti 56krát větší než Země kolem Slunce, což je asi dvakrát tak daleko, jako se ve Sluneční soustavě pohybuje Neptun. Hvězda samotná je jen o málo hmotnější než Slunce a obklopuje ji zbytkový disk. A právě tyto vlastnosti z ní dělají ideální potenciální mateřskou hvězdu hmotných planet. Systém se nachází asi 300 světelných let od nás.
Mládí hvězdy, jejíž věk se pohybuje mezi 10 až 17 miliony roků, vede astronomy k závěru, že nově objevená exoplaneta se pravděpodobně zformovala uvnitř prachoplynného disku, který hvězdu obklopuje. „Při pohledu na současnou polohu planety vzniká otázka, jakým způsobem vznikla. Buď narostla díky akreci pevné složky, čímž vzniklo kamenné jádro, které následně nabalovalo okolní plyn do podoby mohutné atmosféry. A nebo se začala vytvářet z plynného zhustku, který se utvořil v důsledku gravitačních nestabilit v disku,“ vysvětluje členka týmu Anne-Marie Lagrange. „Do současné polohy, daleko od místa vzniku, mohla planeta migrovat díky interakci s diskem nebo dalšími planetami.
Gaël Chauvin, další člen týmu, k tomu dodává: „Záření hvězdy ohřívá horní vrstvy atmosféry planety na 700 °C. To je dostatečně nízká hodnota, aby zde mohla existovat vodní pára a možná i metan. Bude to vhodný objekt ke zkoumání pomocí nového přístroje SPHERE pro dalekohled VLT. Možná dokonce pomůže odhalit i vnitřní planety tohoto systému – pokud existují.“ [4]
Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí
Poznámky
[1] Astronomové dosud potvrdili existenci téměř tisícovky planet obíhajících kolem cizích hvězd. Téměř všechny byly nalezeny nepřímými metodami, jejichž pomocí je možné detekovat vliv planety na mateřskou hvězdu – pokles jasnosti vzniklý při přechodu planety přes disk hvězdy (metoda tranzitů) nebo pohupování hvězdy způsobené gravitačním působením planet (metoda radiálních rychlostí). Přímo bylo dosud pozorována pouze 30 exoplanet.
[2] Fomalhaut b by mohl mít ještě nižší hmotnost, ale zdá se, že určení jeho jasnosti je ovlivněno světlem odraženým od okolního prachového disku. Určení hmotnosti je proto nepřesné.
[3] Členové tohoto týmu rovněž sledovali exoplanetu kolem hvězdy beta Pictoris a některé další.
[4] SPHERE je přístroj s adaptivní optikou druhé generace, který bude na VLT instalován na konci roku 2013.
