Trønnes strávil na Islandu asi 4 roky. Eyjafjallajokull je podle něj ale historicky relativně slabou sopkou, takže podobné scénáře zase nejsou příliš pravděpodobné.
Co se týče složení sopečných výparů, je celkem tradiční, obsahuje však nezvykle velký podíl vodní páry v důsledku toho, že islandská sopka je pokrytá tlustou vrstvou sněhu, který se účinkem magmatu vaří. I když nedojde k dalším erupcím, riziko povodní a bahnotoků bude hrozit dál.
Vulkanalogové ale mnohem větší pozornost než sopce Eyjafjallajokull věnují jejímu sousedovi Katla, která se nachází dále na východ pod ledovcem Mýrdalsjökull (4. největší ledovec světa). Během asi 1 000 let osídlení Islandu vybuchla Katla obvykle 2krát za století, přičemž k poslední erupci došlo už v roce 1918… Možná ale tento vulkán měnil své chování, nebo se tlak pod zemí přenesl a způsobil výbuch Eyjafjallajokullu, to je však pouze spekulace.
Zdroj: Sciencedaily
