Vědcům se možná podařilo dosáhnout milníku na poli miniaturizace. Dokázali, že jako tranzistor může fungovat jediný atom fosforu, který zvládli přesně umístit na křemíkovou destičku pomocí skenovacího tunelového mikroskopu.
Problém zatím je, že tento tranzistor funguje jen za nízkých teplot; navíc se z atomů fosforu zatím nepodařilo vytvořit dostatečně velkou/hustou síť, aby to bylo prakticky použitelné. Nicméně co se týče samotné velikosti, pokrok je tu úctyhodný: Sandy Bridge, nejnovější procesory Intelu, mají tranzistory od sebe vzdálené 32 nanometrů. Ve srovnání s tím je průměr atomu fosforu řádově 0,1 nanometru. Pokud bychom na nový objev aplikovali známý Moorův zákon (počet tranzistorů v procesoru se zdvojnásobí zhruba každých 18 měsíců), pak by taková technologie měla být dostupná až v roce 2020. Na jednu stranu tak tedy výzkumníci získali slušný náskok; pochopitelně si ale nemůžeme být jisti, zda se fosforové tranzistory kdy opravdu podaří uvést do praxe.
Ale co když ano? Znamená to, že tím narazíme na nepřekonatelný limit a další miniaturizace už namísto klasického přístupu bude vyžadovat nějaká kvantová kouzla? Stane se pak kvantové počítání prostě nezbytností?
Podrobnosti Computerworld.cz.
