Student World

***tisková zpráva Evropské jižní observatoře 8/2012

Dalekohled ESO/VLT získal zatím nejdetailnější infračervené záběry ‚hvězdné porodnice‘ v mlhovině Carina. Zviditelnil tak mnohé dosud skryté struktury rozptýlené v této působivé nebeské krajině plynu, prachu a mladých hvězd. Tento snímek patří k nejpozoruhodnějším, jaké kdy VLT pořídil.

Hluboko v srdci jižní části Mléčné dráhy leží hvězdná porodnice známá jako mlhovina Carina. Nachází se asi 7 500 světelných let od Země a na obloze ji naleznete v souhvězdí Lodního kýlu (Carina) [1]. Tento zářící oblak plynu a prachu je jednou z nejbližších ‚líhní‘ hmotných hvězd a nalezneme zde několik stálic ze skupiny nejtěžších a nejjasnějších, jaké známe. Jednou z nich je záhadná a extrémně nestabilní hvězda Eta Carinae, jež byla ve 40. letech 19. století po několik let druhou nejjasnější hvězdou na celé obloze, a která pravděpodobně v blízké budoucnosti (z astronomického pohledu samozřejmě) exploduje jako supernova. Mlhovina Carina je pro astronomy unikátní laboratoří, kde mohou studovat bouřlivý zrod i mládí hvězd.    

Ačkoliv tato mlhovina vypadá úchvatně i ve viditelném světle (eso0905), mnohá její tajemství jsou skryta za hustými oblaky prachu. Aby pronikli skrze tuto oponu, využili evropští astronomové pod vedením Thomase Preibische (University Observatory, Mnichov, Německo) možnosti dalekohledu ESO/VLT ve spojení s kamerou HAWK-I [2] citlivou v oboru infračerveného záření.

K vytvoření uvedeného snímku, který je nejpodrobnější infračervenou mozaikou této mlhoviny, jaká byla dosud pořízena a zároveň jedním z nejdramatičtějších snímků získaných pomocí dalekohledu VLT, byly použity stovky jednotlivých záběrů. Kromě jasných hmotných hvězd jsou na tomto obrázku zachyceny také stovky tisíc slabších [3], které byly dosud nepozorovatelné.
 
Oslnivá Eta Carine se na snímku nachází vlevo, na samém dolním okraji. Je obklopena oblaky plynu, které svítí v důsledku ozařování intenzivními ultrafialovými paprsky. Po celém snímku nalezneme rovněž mnoho kompaktních skvrnek temného materiálu, který zůstává i v infračerveném oboru neprůhledný. Jsou to husté prachové kokony, ve kterých právě vznikají nové hvězdy.    

Za posledních několik milionů let se v této oblasti zrodilo mnoho hvězd, a to jak osamocených, tak vázaných v hvězdokupách. Jasnou hvězdokupu poblíž středu snímku označují astronomové jako Trumpler 14. Ačkoliv tento objekt je dobře pozorovatelný i ve viditelném světle, na infračerveném záběru můžeme spatřit mnohem více slabých hvězd. Směrem k levé straně snímku můžete spatřit malou koncentraci žlutě vyhlížejících hvězd.  Seskupení bylo poprvé spatřeno na tomto záběru z VLT, na snímcích ve viditelném světle jej není vidět vůbec. Jedná se o jeden z mnoha nových objektů, které byly učiněny díky tomuto úchvatnému širokoúhlému záběru.

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí

Poznámky

[1] Souhvězdí Carina (Lodní kýl) představuje část mytologické lodi Argo z báje o Jásonovi a argonautech.

[2] Oblasti naplněné prachem absorbují a rozptylují kratší vlnové délky modrého světla více než delší červené. Tento jev rovněž vysvětluje, proč je Slunce nad západním obzorem často červené, především v okamžicích, kdy je v atmosféře hodně prachu. Na některých místech oblohy bohatých na prach, především v oblastech zrodu hvězd, je tento efekt tak výrazný, že tudy neprochází žádné viditelné světlo. Astronomové tento problém překonávají díky pozorování v oboru infračerveného záření, za použití speciálních kamer jako je HAWK-I na dalekohledu ESO/VLT nebo kamera přehlídkového teleskopu VISTA. 

[3] Jedním z hlavních úkolů astronomů bylo hledání hvězd slabších a méně hmotných než Slunce v této oblasti. Snímek má takový dosah, že umožňuje hledat mladé hnědé trpaslíky.

autor Jiří Srba