Není jen záležitostí látky, ale i její detailní struktury, takže např. pásky přitlačené k sobě a vázané jen van der Waalsovými silami vedou teplo jinak než krystal s kovalentními vazbami (a to i když je třeba ve výsledku hustota materiálu stejná; nejde o to, že třeba pórovitý materiál vede teplo jinak, protože se v něm uplatňuje i tepelná vodivost vzduchu apod.).
Zatím se podařilo tímto způsobem změnit vodivost bóru, ale mělo by to fungovat i u jiných materiálů. Výzkum nizozemských vědců byl motivován zcela prakticky: zvýšit tepelnou vodivost, aby se usnadnilo chlazení spotřební elektroniky, ale třeba i laserů. Nežádoucí teplo také vzniká při ohýbání či jiném namáhání materiálů (např. letecký průmysl).
Jak přesně má změna tepelné vodivosti fungovat? Šíření tepla si podobně jako u zvuku můžeme představit jako pohyb virtuálních částic. Na druhý konec materiálu se dostanou tím rychleji, čím méně se rozptylují a jejich pohyb „zamotává“. A právě zde se prý vrstvy stlačené k sobě chovají jinak než krystal…
Podrobnosti Computerworld.cz.
