***oznámení Archeologického ústavu AV ČR
Již více než jedno století trvá archeologický výzkum Vyšehradu, jedné z našich nejvýznamnějších památek. Pozornost archeologů se soustředila především na církevní architekturu, postupně byla prozkoumána rotunda sv. Martina a areál baziliky sv. Vavřince. Od roku 1966 působí na Vyšehradě Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i., k jehož největším projektům patří výzkum baziliky sv. Petra a Pavla.
Na konci 60. let 20. stol. se zájem archeologů obrátil znovu právě k bazilice sv. Vavřince, stavbě kladené do poslední třetiny 11. stol. Část archeologicky zkoumaných pozůstatků jejího zdiva je uchována in situ a prezentována veřejnosti již řadu desetiletí. Do areálu ukrývající tuto památku se archeologové vrátili i v letošním roce. Důvodem byl především havarijní stav areálu, který musel být roku 2007 pro návštěvníky uzavřen. Součástí projektu záchrany unikátních archeologických památek byl i revizní výzkum a nové zhodnocení dosavadních výsledků archeologického studia.
První nález v prostoru baziliky sv. Vavřince byl učiněn již v roce 1884, systematický výzkum probíhal pak od roku 1903, ve 20. letech 20. století a pod vedením Archeologického ústavu v Praze v letech 1968-1970. Postupně bylo odkryto zdivo raně románské trojlodní baziliky s příčnou lodí. Baziliku v neposlední řadě proslavil nález raně středověkých reliéfních dlaždic vysoké umělecké úrovně. Při výzkumu byla navíc objevena starší stavba, rekonstruovaná po opětovném odkryvu na konci 60. let jako předrománský kostel vystavěný na křížovém půdoryse. Od 30. let 20. stol. byly fragmenty obou staveb přístupné v rámci návštěvnického okruhu. Za řadu desetiletí se ale zub času a především neukázněné chování návštěvníků negativně podepsaly na stavu památky, která je dnes ohrožena v samé své podstatě.
Proto Archeologický ústav Praha, který dlouhodobě vykonává archeologickou památkovou péči v prostoru NKP Vyšehrad, inicioval v r. 2007 projekt záchrany tohoto unikátního archeologického prostoru. Projekt realizuje ve spolupráci s vlastníkem areálu, jímž je Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a s podporou několika dalších institucí. Přípravná etapa projektu proběhla v r. 2010, pro letošní rok projekt počítal s revizním záchranným výzkumem. Po jeho ukončení budou následovat restaurátorské a konzervační práce.
Cílem revizního výzkumu bylo znovu odkrytí archeologických situací na úroveň dosaženou předchozími výzkumnými etapami, případné doplnění dokumentace a zejména rekonzervace dochovaných archeologických reliktů. Tento postup měl současně umožnit ověření hypotetického průběhu zdiva starší stavby, datování posledních, již značně degradovaných pozůstatků terénních situací i situace podložního terénu. Výzkum, pokud jde o relikty starší stavby, odkryl pod povrchovou vrstvou kamenné destrukce alespoň v západní části areálu překvapivě dobře dochované lícované zdivo z nepravidelných opukových desek, kladených na jílové pojivo. Důsledné sledování základové spáry zdiva pomocí několika nových menších sond do podloží umožnilo revidovat předchozí půdorysnou rekonstrukci stavby. Půdorys se rozvíjí do složitější kompozice a je příslibem pro další výzkum, který by měl v dohledné době proběhnout v souvislosti s rekonstrukcí odvodnění podél vnější jižní stěny baziliky.
Po ukončení restaurátorských prací a následných úpravách bude areál opět otevřen široké veřejnosti. Vlastník areálu, vyšehradská kapitula, počítá v blízké budoucnosti s propojením stávajícího areálu se severní lodí baziliky, která je dosud dochována i ve své podstatné nadzemní části a nebyla dosud veřejnosti přístupná.
