***yisková zpráva Archeologického ústavu AV
Rozsáhlý záchranný archeologický výzkum při výstavbě tunelu Blanka v západní části hlavního města, vedený Archeologickým ústavem Praha a firmou Archaia, trvá od října roku 2008.
Tunel, jehož investorem je Magistrát hl. m. Prahy, prochází oblastí mezi národní kulturní památkou Pražský hrad a územím s významnými koncentracemi pravěkého a středověkého osídlení v Dejvicích, Bubenči a Střešovicích. Po dobu jeho trvání byly díky několika významnějším nálezům obohaceny dějiny středověké a raně novověké Prahy. K objevu mimořádného významu došlo letos v dubnu při propojování stavebních jam staveb 9515 a 080 v blízkosti křižovatky ulic Milady Horákové a Svatovítská. Jednalo se o kostrové pohřebiště ze sklonku 9. až 1. poloviny 10. století. Celkově bylo prozkoumáno 77 hrobů s bohatou a rozmanitou výbavou. Sama existence pohřebiště pokládá do budoucna archeologům a historikům mnoho otázek ohledně raně středověkého osídlení severně Pražského hradu.
Výzkum raně středověkého pohřebiště, objeveného při stavbě tunelu Blanka letos v dubnu, končí v tomto týdnu. Během výzkumu Archeologického ústavu Praha bylo prozkoumáno celkem 77 kostrových hrobů ze sklonku 9. až 1. poloviny 10. století. Charakteristickým znakem je různorodost hrobových úprav, doložených jak přímo pozůstatky dřevěných či kamenných prvků, tak nepřímo odlišnými zásypy. Nálezy, zahrnující hrobovou výbavu tvořenou nádobami, náušnicemi ze stříbra či slitin barevných kovů, pozlacenými gombíky či korálky, zamíří do laboratoře Archeologického ústavu v Praze, kde budou konzervovány a připraveny pro budoucí expoziční využití. Analýza pozůstatků lidských skeletů po jejich laboratorním ošetření poskytne podrobnější informace o věkové skladbě pohřbených, podílu mužských a ženských jedinců, stejně jako o chorobách, jakými trpěli. Podle předběžného posouzení lze konstatovat, že bezmála polovinu souboru tvořili děti různého stáří a dospívající jedinci, zbytek jedinci dospělí.
Nález tohoto pohřebiště otevírá otázku neznámé raně středověké sídelní aglomerace severně Pražského hradu, je totiž nepravděpodobné, že by až zde byli pohřbeni jeho obyvatelé či obyvatelé Hradčan.
Východní část pohřebiště byla v novověku poškozena cestou, směřující od Pražského hradu na sever. Pozornost byla věnována i dalším novověkým objektům a dokumentaci vícenásobných úprav terénů postihující prostor severně barokních hradeb po dnešek. Právě tyto úpravy mají možná na svědomí porušení západní části pohřebiště, jehož západní hranice tak zůstává neznámá. Prokázáno je pokračování pohřebiště severním i jižním směrem. Pokud terény, jež je ukrývají, zůstanou mimo dosah stavebních záměrů, zůstanou tyto hroby uchovány pro budoucnost.
Archeologové staveniště ještě neopouštějí, neboť je čeká výzkum kvartérních sedimentů, v nichž hledají stopy osídlení z období paleolitu a pozůstatky pleistocénních zvířat, uzavírá se tak ale etapa velkých plošných odkryvů.
