JWST bude mít zrcadlo o velikosti 6,5 m, zatímco současný Hubblův dalekohled disponuje zrcadlem o velikosti jen 2,4 m a bude pracovat v oblasti infračerveného záření, zatímco paletou Hubblova dalekohledu je především viditelné záření.
Ačkoliv je JWST považován za nástupce Hubblova dalekohledu, oba vesmírné teleskopy mnoho společného nemají. Jeho nástupnictví tak spočívá především v tom, že převezme po Hubblovu dalekohledu štafetu vlajkové lodi americké kosmické astronomie.
Tomu odpovídá i vysoká cena teleskopu. V případě Hubblova dalekohledu není možné se celkových nákladů dopočítat. Záleží totiž na tom, co vše do nákladů zahrneme, zda pouze náklady na stavbu, vypuštění a dosavadní dvacetiletý provoz, nebo také pět servisních misí amerického raketoplánu. I bez letů kosmického korábů se náklady na Hubblův dalekohled odhadují na miliardy dolarů.
Dopočítat se konečné sumy nedokáže NASA ani nyní v případě JWST. Původní rozpočet se odhadoval na 3,5 miliardy dolarů, následně byl navýšen na 5 miliard a nezávislý panel odborníků nyní požaduje částku 6,5 miliardy dolarů. V sumě je zahrnutá stavba, start a desetiletý provoz. Se zvyšujícím se rozpočtem se ruku v ruce odsouvá i datum startu JWST. Z původního roku 2007 se postupně stal rok 2014 a nyní to vypadá, že nosná raketa Ariane 5 vynese dalekohled Jamese Webba nejdříve v září 2015. Není však vyloučen ani značně pesimistický scénář, který by odsunul start až někde k roku 2017. Ať už to bude jakkoliv, je nutné brát v úvahu i případné technické problémy, které se mohou objevit a start posunout tak jako tak.
V praxi to znamená nutnost navýšit příslušnou kapitolu v rozpočtu NASA o 250 milionů dolarů pro fiskální roky 2011 a 2012. Rozpočet úřadu je ovšem napnutý a prochází značnými škrty, které se projevily ve všech oblastech kosmického výzkumu. Některým lidem v NASA ale především v kongresu proto dochází trpělivost. Rozčarování neskrývá ani ředitel NASA Charlie Bolden.
Prodražení kosmických projektů přitom není nic neobvyklého. Za navýšením nákladů stojí obvykle technické problémy, které realizaci takto složitých zařízení provází. Nafouknutí rozpočtu JWST však tentokrát nepadá na vrub zrcadlu, slunečním panelům či počítači kosmického dalekohledu, ale spíše chaosu v ekonomických plánech. Podle panelu odborníků totiž NASA celý projekt značně podfinancovala v jeho počátcích, a pokud se její lidé chtějí za několik let kochat snímky vesmíru v infračervené části spektra, musí nyní dodatečně sáhnout pro pár set milionů dolarů do svých kapes.
Dalekohled Jamese Webba je pojmenován po bývalém řediteli NASA, který stál v jeho čele v počátcích „zlaté éry“ v letech 1961 až 1968. JWST se má zaměřit na studium galaxií, hvězd, ale také planet mimo sluneční soustavu.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.
