Velká část povrchu planety je však tvořena čedičem, takže správně by měl mít Mars černou barvu. Realita je však poněkud jiná. Povrch Marsu je pokryt naoranžovělým prachem, jenž je tvořen oxidem železitým. Prach je na Marsu prakticky všude, známé jsou i velké prachové bouře, jež dokáží téměř zcela zastínit Slunce, a přidělat tak vrásky technikům v NASA, když některé ze dvou vozítek (Spirit, Opportunity) nemá dostatek energie.
Do dnešních dní se zdálo, že za „zrezivěním“ povrchu je dávná přítomnost vody. Nové studie ukazují, že voda v tomto případě nehrála absolutně žádnou roli. Jonathan Merrison z Aarhus Mars Simulation Laboratory v Dánsku simuloval podmínky na Marsu v laboratoři.
Do baňky byl vložen křemičitý písek, který byl vystaven otáčkám, jež měly simulovat několikaměsíční vliv větru na Marsu. Z výsledků vyplývá, že přibližně 10 % písku se přeměnilo v prach. Když do něj vědci přidali magnetovec, začala se prachová směs poměrně rychle barvit do ruda.
Převzato z webu Exoplanety.cz.
