Je to jen pár desítek hodin, co NASA zveřejnila (dle svých slov průlomovou) studii o bakteriích z jezera Mono. Nejednalo se přitom o žádnou špatnou interpretaci, či dokonce spekulace bulvárních plátků. Úřad svolal klasickou tiskovou konferenci a článek vyšel i v online verzi jednoho z nejprestižnějších odborných časopisů Science. Celý objev spustil kolotoč spekulací a blahé chrochtání novinářů už před svým zveřejněním. Nyní se bojiště přesouvá na Twittery a blogy předních biologů, astrobiologů a bakteriologů. Odborná veřejnost objev vědců rozcupovala na malé kousky, ne o moc větší, než jsou bakterie z kalifornského jezera Mono.
Někteří vytýkají úřadu už samotnou přípravu tiskové konference. Science totiž rozeslal novinářům článek o objevu s několikadenním předstihem, avšak uvalil na něj přísné informační embargo. Tento postup je poměrně běžný, novinářům se tím dává čas nastudovat si problematiku, připravit si otázky apod. V tomto případě však dodal celému objevu v předstihu jakýsi „nádech tajemného a velmi významného počinu“. Humbuk podle některých kritiků spustil tento postup v kombinaci se „zpackanou“ pozvánku na konferenci (viz odkaz), kde se vyskytují slova jako astrobiologie, život ve vesmíru a u každého z hostů je zdůrazněno, že se zabývá astrobiologií.
Jak se později ukázalo, s vesmírem (či životem ve vesmíru) souvisí aktuální objev jen velmi vzdáleně. Je sice pravdou, že pokud by se skutečně prokázal, mohl by ovlivnit hledání života mimo naší rodnou hroudu, avšak stejně bychom podle mnohých mohli do oblasti tolik populární astrobiologie zahrnout praktický jakýkoliv biologický objev.
Odborníci však nekritizují jen „zvláštní PR politiku NASA“, ale především studii jako takovou. Bakterioložka Rosie Redfield (University of British Columbia) celou studii rozebrala na součástky a při jejím popisu se rozhodně nevyhýbala tvrdým slovům. Na svém blogu popisuje studii astrobiologů z NASA jako „hanebně špatnou vědu“. Postupy výzkumu označuje za přinejmenším laxní. Podle Redfield(ové) si studie rozhodně nezaslouží takovou pozornost. Kdyby ji něco podobného předložil student doktorského studia, musela by ho odmítnout.
„Je rozdíl mezi kontrolami, které uděláte, abyste skutečně vyzkoušeli své hypotézy a těmi, které děláte, když chcete dokázat, že vaše teorie je pravdivá“, píše bakterioložka na svém webu. Jinými slovy říká, že její kolegyně Felisa Wolfe-Simon a její tým měli zadání (bakterie, které nahradily fosfor arsenem) a snažili se toto zadání za jakoukoliv cenu prokázat. V závěru článku pak zmiňuje, že neví, zda autoři studie jsou tak špatní vědci, nebo jsou pouze NASA bezohledně tlačeni k „objevu života ve vesmíru“ téměř za každou cenu.
Rosie Redfield se pouští i do vědců, kteří nad celou studií měli dohlížet a provést její nezávislou recenzi. Podle ní je možné, že jejích názory byly převálcovány editory, kteří chtěli oznámit nějaký převratný objev stůj co stůj.
Se závěry Rosie Redfield souhlasí i uznávaný astrobiolog Jonathan Eisen z Kalifornské univerzity a mnoho dalších.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.
Poznámky Pavel Houser:
Na toto téma viz diskuse na Osel.cz. Vůbec není jasné, zda bakterii k chuti na arzen nevyšlechtili až v laboratoři a zda tak funguje i ve volné přírodě – takováhle rychlá laboratorní selekce by byla možná ještě zvláštnější, ale tato možnost byla přehlédnuta. Není jasné, zda bakterie dokáže fungovat i s fosforem bez arzenu.
NASA se chytá lecčeho, namísto výzkumu vesmíru se někteří lidé z NASA trapně angažují v alarmistickém zveličování klimatických hrozeb (k tomu opět viz výše zmíněný odkaz na Osel.cz). Vrcholem byl ovšem nedávný požadavek, aby agentura dostala finanční prostředky na sledování vesmírných objektů, které se mohou srazit se Zemí. Celá lidská historie ukazuje, že takové riziko číhá vskutku na každém kroku.
