Student World

Jaký má tento mechanismus smysl? Vědci se domnívají, že je to obrana proti příbuzenskému křížení. „Králové“ v termití kolonii žijí (neznámo proč) déle než královny, budoucí královny se tedy budou pářit mnohdy zase s těmi samými králi. Termití královna takhle zařídí, aby se král v budoucnu pářil ne se svým potomkem, ale s genetickou kopií původní královny. Naopak z oplodněných vajíček se obvykle vyvíjejí „podřízené kasty“ termitího hnízda, vojáci a dělníci. Vojáci i dělníci mohou být obojího pohlaví, jsou však sterilní.

Výzkumníci zjistili, že u zmíněného druh termitů, který žije v Japonsku, ve většině hnízd vládne „primární“ král se „sekundárními“ královnami, které sdílejí geny s primární královnou, nikoliv však aktuálním králem. Výzkum je mj. motivován tím, že termiti v řadě oblastí patří k nepříjemným škůdcům – jak se zdá, kdyby se u nich třeba mechanismus nepohlavního rozmnožování podařilo nějak „vypnout“, vedlo by to ke snížení jejich početnosti.

Zdroj: ScienceDaily

Poznámky:

– Společenský život u včel a mravenců se často vysvětluje speciální genetikou blanokřídlých. Termiti ovšem blanokřídlí nejsou, evolučně mají nejblíže ke švábům. Dalo by se říct, že jsou to společensky žijící švábi.

– U blanokřídlých se z neoplozených vajíček líhnou trubci, kteří tak mají pouze jednu sadu chromozomů. Tímto způsobem se vysvětluje i „altruismus“ v mraveništích a úlech – potomci trubce a královny jsou si příbuznější, protože od otce sdílejí 100 % genetické informace. Chceme-li vysvětlit společenský život termitů, tento mechanismus ale použít nemůžeme.

Další zajímavosti o termitech najdete i na české Wikipedii.

Obrázek: Wikipedia, licence obrázku public domain

autor Pavel Houser