Martin Fisk, profesor z College of Oceanic and Atmospheric Sciences na Oregon State University, a jeho kolegové publikovali v časopisu PLoS One článek o bakteriích, které žijí těsně nad zemským pláštěm.
Oceánská kůra se skládá ze tří hlavních vrstev. Nejvýše leží tenká slupka sedimentů, pod ním čedičová vrstva vzniklá ztuhnutím magmatu a zemského pláště se dotýká tzv. gabbro (v podstatě rovněž čedič, ovšem ochlazuje se pomaleji).
O životě v nejhlubší vrstvě toho zatím z pochopitelných důvodů nebylo moc známo. Poblíž Atlantského masivu se ale gabbro dostalo až těsně pod mořské dno, což umožnilo se k vrstvě provrtat a získat z ní vzorky.
Teplota se zde pohybovala okolo 100 C, respektive mírně tuto hranici převyšovala. Kvůli tlaku nicméně nebylo dosaženo varu vody. Předpokládalo se, že život se proto s těmito podmínkami dokáže vypořádat, nicméně se čekaly přece jen chudé stopy. Opak je však pravdou. V gabbru probíhala čilá mikrobiální aktivita, například rozklad uhlovodíků nebo oxidace metanu, bakterie také dokázaly zabudovávat do svých organismů molekulární dusík.
Článek výzkum nabaluje na globální oteplování, mikrobi údajně mají předpoklady pro fixaci uhlíku v oceánské kůře, což by mohlo snižovat i koncentraci oxidu uhličitého v oceánech a vyřazovat ho z příslušného koloběhu. V takto hlubokých vrstvách by byl již uložen natrvalo, samozřejmě pokud pomineme události typu sopečné aktivity.
Zdroj: ScienceDaily
Poznámky:
– V prostředí zavodněné zemské kůry pod bodem varu podle některých představ vznikl i pozemský život. Objevené mikroorganismy ale nejsou žádné „živé fosílie“, jedná se o blízké příbuzné celkem běžných mikrobů z povrchu, které se do této oblasti zřejmě v minulosti přestěhovaly.
– Nešlo o „bakterie“ skupiny Archea, ale vesměs prováděly oxidativní metabolismus. To je tak hluboko nějaký kyslík?
– Nasazení těchto mikroorganismů při ropných haváriích?
– V článku se zmiňuje, že bakterie pasoucí se na metanu, tedy využívající podobné metabolické dráhy, by se mohly vyskytovat třeba i pod povrchem Marsu.
