Hmyz, červi i strunatci mají (jak jinak) společného předka, jejich nervová soustava se však liší. Logicky se proto předpokládalo, že náš systém centrální nervové soustavy se vyvinul až v průběhu evoluce strunatců/obratlovců. Nemusí to ale odpovídat skutečnosti.
Studie vědců European Molecular Biology Laboratory, která byla zveřejněna v časopise Cell, ale došla k závěru, že už poslední společný předek obratlovců a hmyzu měl nejspíš nervovou soustavu podobnou té naší, tedy ve tvaru míchy. Naopak její další varianta („gangliová“, „žebříčková“ apod.) jsou až odvozené a vznikly v průběhu pozdější evoluce.
U společného předka byla nervová soustava umístěna na hřbetní straně těla, u dnešních červů a hmyzu je tomu naopak.
Detlev Arendt a jeho tým objevili, že nervová soustava u mořského žížalovitého červa Platynereis dumerilii, který je pokládán za jakousi živou fosílii, připomíná centrální systém obratlovců. Také za její vývoj v průběhu ontogeneze odpovídají podobné regulační geny jako u nás samých. Skupiny neuronů mají podobný „molekulární otisk“ a vytvářejí též obdobné vyšší struktury. Protože taková podobnost mohla v průběhu evoluce sotva vzniknout dvakrát nezávisle na sobě, vyplývá z toho, že se naopak jedná o "původní verzi".
Nyní zbývá samozřejmě studovat, jak k (radikálním) evolučním změnám nervové soustavy došlo například u hmyzu, jak se překlopila na druhou stranu těla atd.
Zdroj: European Molecular Biology Laboratory
Každopádně to ukazuje, že evoluce není nutně „cesta vzhůru“. Ke zjednodušování složitých struktur a vzniku primitivnějších (alespoň z našeho pohledu – jinak můžeme primitivní chápat prostě jako původní) systémů dochází zdaleka nejen u parazitů.
Viz také článek Hox geny mezi člověkem a mouchou lze zaměnit (stávající okno). Společný předek člověka a mouchy měl cosi na způsob hlavy.
