Kdyby se přece organismy nerozmnožovaly, tak by vymřely, ne? Ano, otázka ale stojí tak, proč existuje pohlavní rozmnožování (tedy sex) a proč u vyšších živočichů drtivě převládá nad rozmnožováním nepohlavním. Možnou odpověď dává Ridleyova kniha Červená královna (The Red Queen: Sex & the Evolution of Human Nature). Tato publikace představuje další dosti netradiční pohled sice vycházející z darwinismu, současně však mnoho darwinovských konstrukcí používající v jaksi převráceném smyslu.
Autor publikace např. argumentuje interpretací následující události: Kočka chytila a snědla myš. Bez ohledu na to, jak by se na tento problém díval sám Darwin, by dnes zřejmě převládal výklad jevu nějak jako “kočka byla úspěšnější než myš”. V pojetí Červené královny však konkurence a přírodní výběr probíhá spíše vnitrodruhově, tedy kočka byla úspěšnější než jiné kočky, které teď mají hlad, a myš byla méně úspěšná než jiné myši, které jsou na rozdíl od ní ještě naživu a třeba se dokonce stihnou rozmnožit. Ještě jinak řečeno: Není nutné, aby myš běžela rychleji než kočka, stačí, když bude běhat rychleji než ostatní myši.
Název Červená královna vychází zcela původně z citátu z Alenky v říši divů. Zde na jednom místě právě Královna říká Alence, že abychom zůstali stát na místě, musíme stále jít kupředu. Metafora vlastně vyjadřuje fakt, že v rámci evoluce se vše kolem nás jaksi zlepšuje, všichni nám jdou po krku stále účinnějšími a účinnějšími zbraněmi (vlastně, když o tom tak uvažuji, celé pojetí Červené královny je lehce paranoidní :-)) a i my se tedy musíme neustále zdokonalovat.
Možná vás zajímá, kam se nám ztratil ten slibovaný sex? Matt Ridley rozvíjí následující úvahu: Z řady důvodů je sexuální způsob rozmnožování oproti nějakému pučení či prostému dělení vlastně nevýhodný – musí minimálně dojít k setkání dvou vzájemně se přitahujících jedinců opačného pohlaví, což není rozhodně pravidlem :-). V předešlé části tohoto článku jsme i zjistili, že pohlavní hormony nadělají v našem organismu dost škody. Proto naopak existovat nějaká výhoda, která zapřičinila, že pohlavní rozmnožování převládlo.
Ridley analyzuje celou řadu teorií. Postupně probírá následující možnosti: Jedná se o jakýsi ozdravný proces, který je potřeba realizovat minimálně jednou za mnoho generací, aby nedošlo ke znehodnocení genetické informace. Jde prostě o náhodu, která se v průběhu evoluce vyskytla a dnes by bylo příliš obtížné se jí zbavit. Jedná se o způsob, jakým dosáhnout větší variability organismů při kroku na pole neznámé – takže např. rostliny se na svém stanovišti rozmnožují spíše nepohlavně, zatímco pohlavně vzniklá semena jsou větrem unášena do větší vzdálenosti, kde bude možná potřeba genetická výbava odlišná od té stávající.
Postupně se však všechny výše uvedené teorie ukazují jako poměrně nepřesvědčivé. Ridley nakonec dochází k závěru, že hlavní příčinou pohlavního rozmnožování je neustálá existence parazitů. Ti během pobytu v hostitelském těle obvykle stačí projít velkým množství generací, až posléze najdou “klíč k zámku”, tj. schopnost překonat zcela specifické biochemické obranné reakce organismu, jeho imunitní systém. Je tedy důležité, aby v další generaci byl organismus ne snad nějak abstraktně “lepší”, ale především jiný. Právě tomu slouží pohlavní rozmnožování, zajišťující nutnou dávku variability.
Ridley nakonec svoji hypotézu testoval na organismech, které se dle okolností mohou rozmnožovat pohlavně i nepohlavně. Za normálních, jaksi skleníkových podmínek převládalo rozmnožování nepohlavní. Ve chvíli, kdy však byl do prostředí nasazen nějaký nebezpečný parazit, se problém obrátil. To, že pohlavní rozmnožování v přírodě převládá, pak zřejmě odpovídá faktu, že “normální” je ve skutečnosti spíše varianta nebezpečného prostředí, onen lehce paranoidní stav, kdy si jde každý po krku s každým: tedy svět Červené královny.
O Červené královně se můžete více dozvědět např. na http://www.dhushara.tripod.com/book/socio/rq.htm#anchor3672926 (poznámka: ačkoliv AltaVista tuto stránku ještě najde, v době finální korektury se adresa tvářila jako neplatná).
Interview s Ridleyem hledejte na http://www.publishersweekly.com/articles/20000306_85142.asp, informace o dalším Ridleyho díle The Origins of Virtue (v češtině vyšlo jako Původ ctnosti) jsou např. na http://www.freedomparty.org/ridley2.htm. Na http://www.digital-web.com/features/ je dokonce něco jako aplikace teorie Červené královny na barvy webových stránek.
Podle skript z evoluční biologie na Přírodovědecké fakultě UK Praha (J. Flégr: Mechanismy mikroevoluce) souvisí sexuální chování s parazity i řadou jiných způsobů. Tak se např. tímto způsobem mohla vyvinout subjektivní příjemnost líbání, která je nám jaksi předprogramována mikroorganismy, jež se tímto způsobem dostanou k dalšímu hostiteli – podobně, jako nás třeba angína či chřipka nutí ke kýchání a kašli.
