Následující text byl původně plánován jako rozhovor, bohužel se však nezdařila jeho autorizace. Proto zde text uvádíme anonymně ne ve formě rozhovoru, ale spíše jakýchsi střípků – s výslovnou omluvou za případné nepřesnosti či rovnou bludy. (Podobných materiálů se postupně nahromadila celá řada, otázkou však zůstává, zda mají být na Science Worldu publikovány. Na jednu stranu se nejedná o texty úplně seriózní a mohou obsahovat chyby, na druhé straně je ale možná škoda je jen tak zahodit. Uvítáme váš názor.)
Kde lze u nás netopýry najít?
Netopýry lze u nás nejsnáze pozorovat v nějaké kolonii při zimování. To ale netopýrologové nemají rádi a rozhodně tento způsob pozorování nepropagují. Pokud netopýra probudíte, zvýší svoji tělesnou teplotu a pak musí znovu upadnout do stavu zimní strnulosti, což ho stojí spoustu energie. Kvůli tomu se pak vůbec nemusí dožít jara. Především mladší jedinci vydrží přes zimu často jen tak tak a pokud dochází k častému kolísání teplot (což se děje skoro vždycky, byť každý rok v různé míře) a netopýr se několikrát probudí a zase hibernuje, má už tak jako tak na kahánku.
Jsou netopýři u nás ohrožení, nebo jich naopak přibývá?
Liší se to druh od druhu. Obecně se snad dá říci, že stavy netopýrů rostou a především některé druhy jsou dnes skutečně běžné. Přibývá také teplomilných druhů, které k nám migrují především z Balkánu. Dnes u nás žije celkem 24 druhů netopýrů, z nichž prosperuje především netopýr velký a vrápenec. V kolonii netopýra velkého lze najít až tisíce kusů. Řada netopýrů se také stává průvodci člověka, přes den se ukrývají nejen ve štěrbinách stromů, ale třeba také mezi půdními trámy.
Jak pozorovat běžnější druhy netopýrů, pokud tedy pomineme zimní spánek?
V západní Evropě je dnes údajně populární speciální ultrasonický detektor, jehož prostřednictvím můžete sledovat netopýry třeba přímo na zahradě – a pak už na ně stačí jen posvítit. Kutilové by si obdobu takového zařízení jistě mohli postavit i vlastními silami. V detektoru slyšíte i celou řadu podrobností o tom, co netopýři právě dělají – jak se blíží ke kořisti, zda je lov úspěšný, jak se vzájemně vyhýbají. V noci můžete svítit také na hladinu rybníka – skoro nad každým venkovským rybníkem uvidíte netopýra vodního, ten je obzvlášť hojný.
Netopýr vodní? Ten nějak plave nebo se potápí a loví pod vodou podobně jako někteří vodní ptáci?
To přímo ne, bohužel – potápějící se netopýr by jistě byl zábavný tvor. Chytá spíše hmyz těsně nad vodní hladinou a svým prstem také dokáže vytahovat přímo z vody drobné rybky (?).
Jak to vypadá s příbuzností kaloňů a netopýrů?
Kaloni i netopýři se v řadě ohledů odlišují. Třeba ve stavbě mozku – netopýři mají mozek relativně primitivní, bez reprezentačních center. Optický mozek kaloňů zase na první pohled připomínal primáty. Dnes se ale – zčásti i díky molekulární biologii a studiu genových sekvencí, třebaže genom žádného netopýra dosud jako celek přečten nebyl – došlo k názoru, že rozdíly mezi kaloni a netopýry jsou spíše důsledkem jejich rozdílné velikosti než rozdílného evolučního původu. Ukazuje se navíc, že samotní netopýři nejspíš nejsou jednotnou skupinou. V rámci letounů tvoří jednu skupinu kaloni a netopýři vrápenci, do druhé pak spadají ostatní netopýři. Dokladem o užší příbuznosti kaloňů a vrápenců oproti ostatním netopýrům se zdá být třeba odlišná stavba jejich nohy.
Jaká je širší evoluční příbuznost skupiny létajících savců?
Molekulární biologie vede k těmto závěrům: Netopýři nemají přímý vztah k primátům (sesterskými skupinami primátů jsou letuchy a tany), ale stojí vedle hmyzožravců (kam v užším slova smyslu patří ježci, krtci a rejsci). Létající savci se stabilizovanou skupinou stali v eocénu, takže jejich vznik by šel nejspíš zařadit na samý počátek třetihor – do paleocénu. Ale z téhle doby nemáme ještě příliš fosilních dokladů. V eocénu pak už byli netopýři běžní.
Opravdu je kaloň v jihovýchodní Asii vyhlášenou pochoutkou? Viz název jednoho druhu – kaloň jedlý…
Je pravda, že kaloň zde konzumován příležitostně bývá. Na druhé straně – tito tvorové, i když jsou mnohem větší než netopýři, váží stále jen okolo 1/2 kg, takže tolik masa na nich zase není. Lovit je je pracné a také poněkud náročné na nervy, protože chytaný kaloň docela zoufale křičí. Někde jsou kaloni loveni ani ne tak pro maso, ale spíše pro škody, které působí na plantážích. Ale ani tam to není nijak hrozné, kaloň do ovoce spíše jen ďobne, což představuje větší problém jen tehdy, je-li ovoce pěstováno za účelem exportu. Pokud má navíc kaloň k dispozici prales, dává přednost plodům planě rostoucích rostlin. Pro řadu tropických stromů jsou kaloni (nebo jiní plodožraví netopýři) důležitými opylovači nebo přenašeči semen a některé rostliny se na ně přímo specializovaly…
(dokončení zítra)
