Všechny listy opadávají, ani v tropickém pralese či „vždyzeleném“ lese nevydrží list na stromě věčně, respektive po celou dobu života stromu. List obvykle spadne po několika letech, každý ovšem více-méně náhodně. Neexistuje chvíle, kdy by padaly všechny.
Jedením z příkladů poloopadavého lesa jsou lesy v tropickém pásu, kde se roční množství srážek pohybuje někde mezi deštným pralesem a savanou (cca nad 500 mm ročně, i když důležitější je zde distribuce srážek v průběhu roku a povaha suchého období). V suchém a horkém období pak už stromy nezvládnout (nebo pro ně není „ekonomicky“ výhodné) udržet listy v horní části stromového patra, kde jsou přímo vystaveny slunci. Listí v nejvyšším stromovém patře pak usychá a opadává, dolní patro se stále udržuje jako vždyzelené.
V suchých (v létě suchých) oblastech typu Středomoří se zase vyskytuje tzv. tvrdolistá vegetace. I ta představuje ekonomický/ekologický kompromis. V létě listy nesmí uschnout, v zimě zmrznout. Výsledkem těchto požadavků je řada adaptací, třeba povrch pokrytý voskovými látkami, někdy listy připomínají spíše trny. Vyskytuje se produkce aromatických látek (typický pach subtropů), které ovlivňují odpar vody. Jenže zase něco za něco (trade-off) – takhle skvěle adaptované listy jednak stojí rostlinu dost energie, za druhé nedokáží tak účinně fotosyntetizovat, když jsou zrovna podmínky nejpříhodnější. A tak u některých rostlin existuje listový dimorfismus; rostlina vytváří dva typy listů, jeden stálý, druhý jen pro jaro. První typ je malý a tuhý, druhý široký a tenký a v létě uschne…
Zdroj: Karel Prach, Milan Štech, Pavel Říha: Ekologie a rozšíření biomů na Zemi, Scientia 2009
Otázky:
„Patrovitost“ znamená, že opadává listí vyšších stromů jen nahoře, nebo vyšší druhy už rovnou opadávají celé? Dokáže strom řídit opadání vlastních listů jen podle jejich výšky?
A zcela laický dotaz: opadávání listů je vlastnost nutně druhová? Může být ten samý dub u nás opadavý a v Řecku neopadavý (a přežívat, jistě)?
Obrázek: Pouze ilustrační
