Nyní to zvládne i automatizovaný systém. Velice zábavné – alespoň tedy subjektivně – je, že základem rozpoznávání černobílých pruhů je software původně pracující jako čtečka čárových kódů. Systém StripeSpotter pozná zebru na základě jediné fotografie a „naučení“ vyžaduje jen minimum lidské manuální práce. Měl by sloužit především pro terénní pozorování.
StripeSpotter vezme fotografii zebry a převede ji na kombinaci černobílých proužků (k jednoznačnému rozlišení zvířat má navíc stačit i poměrně malé rozlišení). Obraz je pak uložen jako tzv. StripeString, tedy kombinace různě tlustých a od sebe různě vzdálených černých proužků na bílém pozadí.
Další fotografie téže zebry přirozeně vygeneruje jiný soubor StripeString, ale tomu původnímu dostatečně podobný, třeba i v poměru černé a bílé. Stačí pak tedy najít v databázi nejpodobnější StripeString (údajně rychle a bez nutnosti nějaké složité analýzy/umělé inteligence) a víme, o jakou zebru jde.
Zdroj: New Scientist
Poznámky:
– Ono tvrzení „matematika vtělená do hmoty“ je třeba samozřejmě brát metaforicky, jinak platí pro cokoliv.
– Elegance zeber bohužel není provázena jejich snášenlivostí k člověku. Zebru se na rozdíl od příbuzného koně nepodařilo domestikovat. Hlavně k stáru jsou obvykle vzteklé a kousavé. Velkou část zranění ošetřovatelů v Zoo mají na svědomí právě zebry (a ne třeba lvi). Je jen pár případů, kdy zebry byly ochotné někoho vozit např. v kočáře.
Foto: Wikipedia, licence obrázku public domain
