Vědcům University of Sydney (vedoucí týmu Min Chen) se totiž podařilo v pozůstatcích identifikovat chlorofyl f; tato forma se v současných organismech nevyskytuje. Chlorofyl f je účinný i v infračervené oblasti. Podle vědců byl tento posun zřejmě adaptací na nedostatek světla v zakalené vodě.
Zdroj: New Scientist
Poznámky:
– Pokud život vznikl u podmořských vulkánů/vývěrů, pak by fotosyntéza v infračervené oblasti mohla dokonce předcházet zpracování viditelného světla. Třeba nejde o adaptaci, ale naopak o původní podobu fotosyntézy (ostatně o moc starší než 3,5 miliardy let fotosyntéza asi nebude).
– Fotony v infračervené oblasti nesou méně energie; to ale může být i výhoda, nehrozí tolik, že buněčnou mašinerii poškodí.
– Spekuluje se, zda by chlorofyl f nemohl být nějakou inspirací i pro vývojáře solárních článků. Lapat energii i v infračervené části spektra by samozřejmě znamenalo zvýšení účinnosti. Článek pracující v infračervené oblasti by navíc nebyl nutně omezen na sluneční záření, ale mohl i lapat libovolný proud tepla.
– Proč využívání infračervené oblasti zmizelo v dějinách fotosyntézy? Je chlorofyl f nějak omezen naopak na opačném konci, třeba neumí lapat modré světlo?
– Jak souvisí změna rozsahu zpracovávaného světla s dalšími evolučními kroky? (byla třeba vzestupem koncentrace kyslíku atmosféra nějak „zakalená“ apod.?)
