S Miriam Nývltovou-Fišákovou (Ústav paleontologie na Přírodovědecké fakultě UK Praha, Archeologický ústav Dolní Věstonice) jsme si již na Science Worldu povídali o mamutech i jejich lovcích. Tentokrát se vypravíme ještě hlouběji do minulosti – do druhohorního světa dinosaurů. Byli teplokrevní? Byli opravdu úplně tupí? A vyhubil je asteroid?
Otázka: Dinosauři byli tradičně řazeni mezi plazy. Na druhé straně se hovoří o tom, že byli třeba teplokrevní. Jde tedy o skupinu bližší současným plazům, nebo spíše ptákům a savcům?
Odpověď: Především si uvědomte, že oni ti samotní dinosauři nebyli žádnou "jednotnou skupinou".
Samotný název "dinosauři" vymyslel Richard Owen. Tento řád se dělí na plazopánvé a ptakopánvé. V dnešní době není mezi badateli úplná jednota, zda se jedná o jeden samostatný řád s dvěma podřády a nebo dva samostatné podřády s jiným původem.
Otázka: Když hovoříme o dinosaurech, myslíte tím pouze suchozemské druhy, nebo by se sem daly zařadit třeba i ptakoještěři nebo druhohorní vodní ještěři, jako třeba "lochneskovitý" plesiosaurus?
Odpověď: Vodní ještěři i ptakoještěři byli zase úplně jinou skupinou.
Otázka: Častý dotaz: Byli dinosauři teplokrevní?
Odpověď: To se tak jednoznačně říct nedá. Jejich kosti byly skutečně podobné spíše savčím a ptačím. Ovšem co z toho vyvodit dál… Navíc, ještě jednou: Nešlo o homogenní skupinu. Někteří teplokrevní být mohli, další ne. Také si uvědomte, že se jednalo o obrovské kolosy masa. Takové hromady mohly teplo regulovat už jen svou hmotností. Když se dinosauři jednou vyhřáli na sluníčku, trvalo dost dlouho, než zase vychladli.
A taky se zjistilo, že mláďata mnohých dinosaurů se zřejmě rodila teplokrevná, aby rychle vyrostla do požadovaných rozměrů a unikla tak před predátory; v dospělosti pak přešla na studenokrevnost a vyvažovala to velkou hmotností (známo i u dnešních živočichů).
Otázka: Někdy se teplokrevnost dinosaurů dokládá tím, že jejich kostry byly nalezeny v polárních oblastech, kde dnes plazi nežijí…
Odpověď: To je zase těžko říct. Mohli tam třeba žít pouze sezónně a na zimu migrovat do teplejších krajin Výjimku tvoří asi hypsilodonti, kteří měli velké očnice a tudíž mohli na těchto místech pravděpodobně žít i během polárních zim a nocí. Během druhohor bylo také tepleji. Např. na jižním pólu (tehdy se tam nacházel jediný kontinent, vlastně dnešní Antarktida a Austrálie; dinosauři se našli i na Špicberkách a na Aljašce) tehdy rostly celoročně lesy. Což je mimochodem další záhada; nejde totiž jen o teplotu. Jak ty stromy vydržely půl roku tmy bez možnosti provádět fotosyntézu?
Otázka: Teď k některým populárním evergreenům. Co tyranosaurus? Šlo o mrchožrouta, nebo rychlého běžce nemilosrdně pronásledujícího svoji kořist, jak ho předvedl Jurský park?
Odpověď: To jsou takové stálé spory, vždycky někdo s velkou slávou přijde s opačným názorem, než který právě převládá…
Otázka: A největší brontosauři-sauropodi? Žili většinu času v mělkých jezerech, nebo šlo "ekologicky" spíše o něco na způsob žirafy, která ožírala vršky druhohorních lesů?
Odpověď: To je zase – co paleontolog, to názor. Simulace zdá se nasvědčují, že ponořen ve vodě by se sauropod asi udusil. Když ho ale "postavíme", pak zase je problém s tím, aby srdce dokázalo vypumpovat krev do vysoko vztyčeného krku.
Otázka: Co stegosauři s jejich kostěnými hřebeny?
Odpověď: No, tady by možná stálo za zmínku, že ty hřebeny byly hustě prokrvené. Nakonec možná nefungovaly ani jako štíty, ale spíše působily výhružně. Představte si, když se hřbet takového kolosa zbarvil třeba do červené…. Zapomeňte na ilustrace v populárních knížkách, které dinosaury ukazují v "plazích" hnědozelených barvách.
Otázka: Mám to chápat tak, že dinosauři viděli barevně? Byli to živočichové spíše denní, že? A co čich, ten se objevil až u savců (kteří byli v době dominance dinosaurů zatlačeni k nočnímu životu)?
Odpověď: Podívejte se, dodnes se přesně neví, zda barevně vidí pes. Jak to pak chcete zjistit u tvorů, ze kterých zbylo pár kostí a kteří vymřeli již před desítkami milionů let? To jsou prostě limity paleontologie.
Dá se třeba říct, že tyronosaurus měl pravděpodobně binikulární vidění, protože měl očnice poněkud vpředu. Mezi dinosaury byli určitě živočichové denní, asi soumrakoví a někteří snad i noční. A co se týče čichu – odpovídající centra někteří z nich v mozku měli, a tak někteří měli asi dobrý čich a někteří špatný, tak jak je tomu i dnes u ostatních zvířat.
Otázka: Co např. péče o mláďata?
Odpověď: To můžeme přiřadit některým dinosaurům, zdaleka ne všem. Lze to předpokládat u sociálně žijících druhů, protože sociální zvířata mají určitou inteligenci, která jim pomáhá přežít a rozmnožovat se ve společenství – a čím složitější struktura, tím je to náročnější na inteligenci (např. u ptáků či primátů).
Někteří dinosauři určitě v organizovaných tlupách či rodinách žili – našly se otisky stop mláděte vedle dospělých kusů, našly se uhynulé dospělé kusy na hnízdech s vajíčky a mláďaty (např. Hadrosauři – Maiasaura, ti dokonce nosili po určitou dobu mláďatům potravu, dokládají to otřelé zuby mláďat v hnízdě tohoto druhu).
Otázka: Kolika let se dinosauři dožívali? To asi trvalo dlouho, než takový kolos vyrostl do své maximální hmotnosti, ne?
Odpověď: No, to zase záleží na jejich metabolismu. Pokud si je představujeme jako plazy, pak rostli desetiletí a největší z nich se dožili klidně 200 let. Kdybychom je ale brali spíše jako teplokrevné savce, pak by to mohli stihnout podstatně rychleji – vyrostli by třeba už za 5 let. Pravděpodobnější je spíše druhá teorie – a navíc, jak už jsem napsala výše, se mohl v dospělosti metabolismus změnit na studenokrevný.
Otázka: Jací byli největší dinosauři mezi býložravými a jací mezi dravci? Žili v juře nebo v křídě? Máme vlastně za vrchol dinosaurů chápat spíše juru nebo křídu?
Odpověď: Někteří dinosauři dosáhli vrcholu v juře a pak vymřeli, jiným se nejvíce dařilo v křídě…
Rekordy: mezi býložravci Seismosaurus – délka 38-53 metrů a hmotnost 80 tun, mezi dravci Tyranosaurus dosahoval délky až 15 metrů a hmotnost 7 tun.
Otázka: Věčná otázka. Co ten asteroid?
Odpověď: No co by. Víme, že na konci druhohor opravdu došlo k dopadu nebeského tělesa někde v oblasti dnešního Yucatánu. Takže se logicky vnucuje přesvědčení, že to s velkým vymíráním na konci křídy nějak souviselo – zmizeli totiž nejen dinosauři, ale třeba i řada mořských živočichů (např. amoniti). To je ale zase asi tak všechno, co můžeme říct.
Otázka: Teď ještě k ptákům. Opravdu se vyvinuli z dinosaurů? Byl jejich předek populární archeopteryx?
Odpověď: Archeopteryx sám stál trochu mimo, šlo o slepou vývojovou větev. Archeopteryx je dost podobný malému dinosaurovi Compsognathovi; ptáci určitě vznikli stejně jako dinosauři z tekodontních (jamkozubých) plazů.
Otázka: Ještě ke srovnání ptáků a ptakoještěrů. Nakolik si tyto dvě skupiny byly v důsledku konvergence podobné? Měli ptakoještěři peří? Uměli vzlétat, nebo museli "šplhat" nahoru po svých?
Odpověď: Pokud vím, ptakoještěři byli spíše než peřím pokrytí srstí – toto zjištění se zakládá na dochovaném otisku druhu Sordes pilosus (peří naproti tomu měli asi někteří dinosauři suchozemští – primárně slouží jako termoregulace, ne k létání). A vzlétat z mořské hladiny asi také neuměli – vezměte si, že někteří (Quetzalcoatlus) měli rozpětí křídel až 12 m!
