Dosavadní podpora pro toto tvrzení byla totiž převážně anatomická („gracilnější“ stavba apod.) a kulturní (zvíře pohřbené s mamutí kostí bylo asi spíš domácím mazlíčkem než kořistí); přece jen šlo stále o věc interpretace, žádná tvrdá data.
Nyní vědci z nálezů na Altaji starých asi 33 000 let získali DNA. Tým pod vedením Anny Družkové z Ruské akademie věd publikoval v PLoS One výsledky osekvenování mitochondriální DNA. Pak už zbývalo jen výsledek porovnat – konkrétně se vzorky mitochondriální DNA 30 vlků, 4 kojotů a 70 současných psích plemen. Dávní altajští hafani měli nejblíže k těmto třem současným plemenům: sibiřský (!) husky, tibetský mastif (to asi v češtině odpovídá tibetské doze) a novofundlanďanům.
Zdroj: Richard Dawkins Foundation for Reason and Science
Poznámky: Tím nám ovšem vzniká jiný problém. Zřejmě před těmi cca 30 000 lety šlo o přímo předky dnešních domácích psů; přitom se předpokládalo, že domestikace musela být uskutečněna znova (Viz článek První ochočení vlci asi nepřežili glaciál).
Ještě je tu teoretická možnost, že „čistě ženská linie“ mitochondriální DNA by byla nějak odlišná od zbytku genetické informace, ale asi k tomu není důvod a příslušné scénáře působí hodně násilně.
