Druhohory nám automaticky asociují jako věk dinosaurů. V karbonu vypadal vývoj z našeho dnešního pohledu velmi nadějně, objevovali se první plazi se savčími znaky. V permu došlo k velkému vymírání a změně klimatu a nastoupili první velcí plazi, aby pak dominovali v triasu, juře a křídě. Je tato představa správná?
Jaroslav Mareš předkládá scénář v trochu jiné podobě. Zlomovým obdobím podle něj nebyl karbon-perm, ale až trias. První, ještě poměrně malí dinosauři se totiž objevili až v polovině tohoto období.
K dominujícím formám života tehdy patřili především plazi podobní savcům, tzv. terapsidi. Byli endotermní, osrstění a stavbou chrupu již také připomínali savce. Zemi obývali od karbonu, v permu se domohli dominance na souši, byť jejich řady poněkud zdecimovalo velké permské vymírání.
Z jedné skupiny terapsidů, tzv. cynodontů, pak ve středním triasu vznikli i první skuteční savci. Přechodné formy mezi plazy a savci již vedly způsob života, který odpovídal řadě savců dnešních (jiným dokladem této konvergence jsou i australští vačnatci). Např. Cynognathus lovil ve smečkách a byl čímsi na způsob "triasového vlka". Thrinaxodon zase dosti připomínal lasičku a paleontologické nálezy u něj dokazují péči o mláďata. Tito živočichové již pravděpodobně byli živorodí (tj. větev vedoucí k vejcorodým savcům se možná oddělila ještě před polovinou triasu?) a zřejmě kojili svá mláďata, byť mléčné žlázy samic ještě velmi připomínaly žlázy potní, z nichž se tyto orgány vyvinuly.
V polovině triasu se však vývoj rychle směřující k dnešnímu uspořádání biosféry náhle "otočil zpět". Terapsidům a prvním savcům začala konkurovat jiná plazí skupina, tzv. tekodonti (potomky jedné z jejich větví jsou dodnes krokodýli). Byli velmi přizpůsobiví a k jejich rozšíření přispělo především kolísavé klima. Dosáhli velikosti, které terapsidi nemohli konkurovat. V první fázi se zdálo, že boj se vede především o to, zda na souši udrží vládu terapsidi oproti nastupujícím tekodontům.
Z tekodontů ovšem vyrašila další boční větev, dinosauři. K prvním dinosaurům patřili ještě poměrně malé druhy lagosuchus a lewisuchus, dorůstající včetně dlouhého ocasu zhruba jednoho metru. Nejstarší dinosauři se ještě nemohli měřit s velkými tekodonty ani terapsidy, ovšem do evoluce vstoupili přesto velmi výrazným způsobem: Zdecimovali první savce. Konec triasu přežily pouze malé formy savců, nočních živočichů ukrývajících se v ústraní. Větší formy prvních savců vymřely, zřejmě vyloveny dinosaury, a vývoj směřující k člověku se zastavil na 170 milionů let – právě takovou dobu budou savci živořit ve stínu a dočasně dokonce ztratí schopnost vnímat barvy.
(Zdroj: Jaroslav Mareš: Záhada dinosaurů, Svoboda-Libertas, Praha, 1993)
(příště: na scénu konečně přicházejí dinosauři)
