Jedním z nejperspektivnějších vědních oborů jsou biotechnologie. Využívají specifických vlastností nižších organismů. Už nyní nacházejí uplatnění ve vývoji nových léků, v potravinářství anebo v zemědělství. Odborníci předpokládají, že vliv biotechnologií bude strmě růst. Vyspělé státy proto do tohoto oboru investují nemalé částky. Aby byl biotechnologický výzkum konkurenceschopný, musí probíhat na mezinárodní bázi.
Typickým příkladem takové nadnárodní kooperace je evropský projekt ELIXIR (European Life-Science Infrastructure for Biological Information). Vzniká pod záštitou mezinárodní výzkumné organizace pro molekulární biologii EMBL, do níž vstoupila i Česká republika. Jeho úkolem je vytvoření největší kontinentální síťové infrastruktury zaměřené na shromažďování, třídění, archivaci a následné poskytování dat získaných z molekulárně biologických výzkumů, které se realizují v tzv. life sciences, kam patří biologie, chemie, lékařství, farmacie apod.
Všechna tato odvětví jsou nesmírně náročná na uchovávání a přenos obrovského množství počítačových dat. Proto potřebují síťovou infrastrukturu, která svými parametry překonává klasický internet. Vznikající infrastruktura by měla umožňovat vyhledávání a poskytování dat generovaných v pěti špičkových evropských výzkumných centrech organizace EMBL i v jednotlivých členských státech. Těch je celkem šestnáct.
Centrum projektu v britském Hinxtonu propojí jednotlivé národní uzly. Hostitelem českého uzlu bude Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky, který je zároveň národním koordinátorem projektu. Ústav se prostřednictvím společného memoranda dohodl na spolupráci se sdružením CESNET, které národní uzel infrastruktury ELIXIR vybuduje. CESNET umístí v prostorách ústavu výpočetní výkon a úložiště odpovídající předpokládaným požadavkům na národní uzel a zvýší celkovou kapacitu připojení.
„Jde o logické partnerství, protože naše sdružení řeší dlouhodobý strategický projekt Velká Infrastruktura CESNET, jehož cílem je rozvoj a provoz národní e-infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace. Díky tomu disponujeme nezbytnými technologickými, výpočetními, ale i personálními kapacitami,“ říká ředitel sdružení CESNET Jan Gruntorád.
E-infrastruktura CESNET, kterou využívají především tuzemské veřejné vysoké školy a pracoviště Akademie věd České republiky, je charakteristická svou přenosovou rychlostí (řádově desítky gigabitů za sekundu), flexibilitou (pro potřeby náročných aplikací umí nabídnout i speciální přenosové služby „na míru“), rozsahem (spojuje všechna česká a moravská univerzitní města a podle potřeby i další lokality) a spolehlivostí (díky vysoké míry redundance, kvalitním komponentům a nepřetržitému dohledu).
Čeští odborníci tak mají jistotu, že budou mít všechny technické předpoklady nezbytné pro zapojení do nejnáročnějších výzkumných projektů, které dnes v oblasti biotechnologií probíhají.
Biotechnologie
jsou technologie založené na využívání poznatků z biologie. Využívají se především v zemědělství, potravinářství a medicíně. Široké uplatnění nacházejí v medicíně, například při výrobě antibiotik nebo některých aminokyselin. Jedna ze sekcí biotechnologií se zabývá produkcí potravin, například piv, mléčných produktů anebo kvasnic.
Některé přírodní bakterie se využívají také k těžbě, a to tak zvaným biologickým loužením. Biotechnologie se uplatňují i při úpravě odpadů a organických materiálů, třeba při kompostování, anaerobní digesci či mechanicko-biologické úpravě. Uplatnění nacházejí i v tzv. remediaci znečištěné zeminy. Intenzivně se rozvíjejícím odvětvím biotechnologií jsou genetické manipulace.
