Stephen Webb v knize Kde tedy všichni jsou, která je věnována jednotlivým řešením Fermiho paradoxu, zmiňuje i otázku po vztahu evoluce a komplexity. Vede biologická evoluce podle něj ke komplexitě nutně, je to nějak zakódováno v její podstatě?
Webb uvádí (původně snad Gouldovu) metaforu „opilcovy procházky“. Dejme tomu, že opilec se náhodně pohybuje po přímce sem a tam, na jedné straně od něj je zeď, na druhé straně stoka. Přes zeď nemůže, je zde nepřekročitelná hranice, takže dříve či později spadne do stoky, ať už je na přímce mezi zdí a stokou na počátku kdekoliv.
Jak to souvisí s evolucí? „Zeď“ zde totiž odpovídá minimální složitost organismu, která je potřeba k tomu, aby vůbec přežil (třeba určitá velikost genomu, složitost buňky…). Jakmile je podle Webba dosažen jistý stupeň složitosti, další vývoj může vést jen k jejímu zvyšování, protože není možný „pád“pod určitou hranici (může dojít pouze k celkovému vymření skupiny takhle složitých organismů). Řekněme, že existuje určitá minimální složitost mnohobuněčného organismu; jakmile tedy jednou vzniknou mnohobuněčné organismy, musí celá tato skupina organismů pouze „dále složitět“, protože na dolní hranici se odrazí od zdi. Vtip je v tom, že jak vznikají další a další „minimální“ zdi, čistě náhodnými procesy je generována komplexita – až třeba ke vzniku inteligence. Tenhle zcela náhodný efekt opilecké procházky vytvořil i člověka.
(Nicméně podle Webba je mimochodem složitý život i tak ve vesmíru strašně vzácný a možná omezen jen na Zemi.)
Zdroj: Stephen Webb: Kde tedy všichni jsou?, Paseka, Praha 2007
Poznámky:
– Webbova argumentace je v tomto případě ovšem sporná, protože při zjednodušování organismů lze zřejmě zeď probourat i směrem dolů. Řada „prvoků“ byli původně mnohobuněční živočichové, kvasinky jsou původně mnohobuněčné houby, hodně radikální může být zjednodušení tělní organizace u parazitů…
– Vzhledem k tomu, jak rychle život na Zemi vzniknul, a jak dlouho naopak trvalo, než se objevily mnohobuněčné organismy, by se chtělo říct, že zde žádný nutný vztah směřující ke komplexitě není.
