***pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku.
Svět strukturujeme a své koncepty/modely vytváříme zdaleka ne na zelené louce, ale z jakýchsi už předpřipravených kusů. Mnoho kategorizačních schémat, a to i hodně složitých, je biologicky podmíněných. Podívejme se, k čemu dojde třeba u krys, když jsou vystaveny tzv. Garciovu efektu.
Krysy napájíme sladkou vodou, přitom na ně blikáme jasnými světly a vystavíme je i zvukovému podnětu (cvakání apod.). Potom polovina krys obdrží elektrický šok a druhá polovina dávku radioaktivního záření tak silnou, aby vyvolala nevolnost. Co se nyní stane s oběma skupinami krys? Bude jim i nadále chutnat sacharin?
Odpověď je velmi překvapivá. Vezměme si nejprve skupinu krys vystavenou elektrickému šoku. Krysy mají ve skutečnosti (biologicky) předpřipravené interpretační schéma, podle kterého potrava (voda, cukr) nemůže vyvolat elektrický šok, mechanický úder apod. Proto si tuto ránu spojí se světly a zvuky. Podle této kauzality se pak krysy nebudou nijak zdráhat pít cukrovou vodu za tmy a v tichu.
Druhá skupina krys, která byla vystavena radioaktivitě, si následnou nevolnost vyhodnotila jako „otravu“. Světlené ani zvukové podněty otravu podle předpřipraveného schématu nevyvolávají, potrava však ano. Tyto krysy se proto budou nadále vyhýbat pití sladké vody, nikoliv ale pití normální vody za hluku a světelných efektů.
Zdroj: Denise D. Cumminsová: Základy experimentální psychologie, Portál, Praha 2006
Poznámky:
– Krysy sice pro danou situaci reagovaly „chybně“, ale jejich schéma celkově působí rozhodně logicky. Snad i logičtěji, než bychom u nich vůbec čekali.
– Řadu podobných schémat máme zabudovaných samozřejmě i my sami. Pravděpodobně řada vědeckých výsledků (teoretických i experimentálních) je problematicky přijatelných, protože se dostává do konfliktu s těmito schématy.
