Lidé v minulosti několikrát prošli hrdlem genetické lahve, jejich počet několikrát výrazně poklesl. I proto jsou si současní lidé podobnější než současní šimpanzi… Opravdu? Nemohlo by to být naopak?
Podle nových výsledků vědců z University v Utahu se v posledních 40 000 letech lidská evoluce naopak zrychlila. Tam, kde bylo omezené míšení mezi populacemi (například na rozměrech kontinentů) se mezi lidmi naopak vytvořily výrazné rozdíly. Data pro výzkum byla získána v rámci projektu International HapMap, porovnávány byly sekvence DNA, respektive variace SNP, které mají fenotypový význam a mohly tedy být ovlivněny selekcí.
Tým, který vedl profesor antropologie Henry Harpending, pak došel k závěru, že další akcelerace genetické evoluce přišla v posledních 10 000 letech. Nejsme geneticky stejní jako lidé před 1 000 nebo 2 000 lety, Vikingové se geneticky výrazně odlišují třeba od dnešních Švédů. Celých 7 % našich genů prošlo rychlými změnami v nedávné minulosti.
Text vyšel v Proceedings of the National Academy of Sciences.
Zdroj: Eurekalert
Poznámky:
– V tiskové zprávě vědci pro jistotu politicky korektně dodávají, že z jejich výzkumu nevyplývá nic o diskriminaci apod. Zřetelně nechtějí následovat nedávný osud Watsona. Politické aspekty věci pomiňme; zajímavý je ale tento pohled: pokud přijmeme myšlenky „zamrzlé evoluce“, nemohlo by to být náhodou tak, že pokles velikosti populace evoluci právě zrychlil (moderní člověk jako mladý a plastický druh)? Hrdlo genetické lahve by pak vlastně způsobilo, že lidé jsou si dnes příbuzní méně, nikoliv více.
– Rozhodně není pravda, že se vznikem člověka moderního typu se biologická evoluce zastavila a pokračovala už jen kulturní. Viz třeba změny genů souvisejících s metabolismem (mléko, obilniny, alkohol…) a samozřejmě i těch souvisejících s odolností vůči různým chorobám. První evropští zemědělci před cca 7 000 lety třeba podle všeho ještě mléko v dospělém věku trávit nedokázali. A když k tomu připočteme značně nevyzpytatelný pohlavní výběr…
