Když ve 14. století objevili Janované Kanárské ostrovy, nalezli blízko afrických břehů domorodce mnohem světlejší pleti, než byli samotní obyvatelé Středomoří. Nedosti na tom, Guančové (jak se místní lidé nazývali) měli ještě ke všemu modré oči, hovořili, či spíše na sebe pískali, naprosto neznámým jazykem, který téměř nepřipomínal lidskou řeč. A přesto, že žili na ostrovech, vůbec netušili, co je to loď.
Guančové žili v době příchodu Evropanů víceméně na úrovni mladší doby kamenné (neolitu), neznali kovy. Netušili ani, že je možné se plavit po moři a lodě evropských dobyvatelů (nejprve Janovanů, posléze se ostrova zmocnili Španělé) pokládali za obrovské ptáky. Není jasné, jak se na Kanárské ostrovy vlastně dostali. Ono sami zřejmě vůbec nevěděli o existenci okolního světa.
Hvízdavý jazyk Guančů se dnes označuje jako Silbo. Zachovalo se z něj pouze několik slov, vůbec se neví, do jaké skupiny náležel. V minulosti byl pokládán za berberský, ale nyní se o tomto zařazení spíše pochybuje. Silbo není podle všeho příbuzné žádnému jinému známému jazyku.
Guančové byli pro své fyzické znaky i fakt, že se neuměli plavit po moři, dokonce pokládáni za poslední potomky obyvatel potopené Atlantidy. Jak jinak se mohli objevit blízko negroidních afrických kmenů a přece jen tmavších Berberů?
V tomto případě na pomoc přišla genetika: Modré oči a světlá pleť mohou být výsledkem křížení malých populací (alela kódující modré oči je jinak naopak recesivní a má tendenci z populace vymizet). K tomuto jevu dochází u relativně uzavřených populací pravidelně a je znám jako tzv. vyčleňování recesivních forem. Je tedy možné až pravděpodobné, že Guančové měli původně pleť tmavou, nebo alespoň tmavší.
Vysoká postava však tímto způsobem geneticky vysvětlit úplně nelze.
Co dnes z Guančů zbylo? Bylo nalezeno několik jejich mumií (původní obyvatelé Kanárských ostrovů znali způsob balzamování mrtvých snad poněkud podobný metodám užívaným ve starověkém Egyptě), zachovalo se několik slov jejich jazyka. Jinak byl národ Španěly prakticky vyhuben.
Kanárské ostrovy nejsou tedy zdaleka pouze turistickou atrakcí, ale i místem stále nevyřešených záhad. Určité osvětlení problému by snad mohl představovat fakt, že ve starověku byly Kanárské ostrovy podle všeho známy Kartágincům. Guančové se sem mohli původně dostat jako numidští/libyjští otroci (archeologové skutečně nalezli na ostrovech stopy písma podobného numidskému). Pak byla poloha Kanárských ostrovů v Evropě zapomenuta a znovu je objevili až Janované.
Ani výše uvedený fakt však nevysvětluje zdaleka vše: Minimálně zde zůstává záhada onoho pískavého jazyka, podezřelý je i fakt, že by Guančové tak rychle zapomněli na svůj původ či existenci okolního světa.
Update: Řada jazykových encyklopedií tvrdí, že jazyk Guančů _je_ dialektem berberštiny. Takže možná i tato část záhady je vyřešena…
