Jaké jsou hlavní nepravdy, respektive zavádějící ideologická klišé, pojící se na celou problematiku (myslím asi hlavně muži versus ženy apod.).
Marek Petrů: Rané výzkumy specializace hemisfér naznačily, že levá hemisféra má větší jazykové schopnosti než hemisféra pravá a tato má lepší neverbální schopnosti jako rozpoznávání tváří či prostorové manipulace než hemisféra levá. Na základě těchto poznatků se však někteří popularizátoři dopustili zavádějících zobecnění a zjednodušení. Mám namysli pochybné hypotézy typu levá hemisféra je analytická a bez fantazie, pravá imaginativní a kreativní, levá digitální, pravá analogová, levá racionální, pravá emocionální, levá mužská, pravá ženská a podobně.
Jiní autoři na rozdílech mezi hemisférami dokonce stavěli odvážné a dalekosáhlé hypotézy kulturně antropologické. Například psycholog Robert Ornstein tvrdí, že různé kulturní okruhy lze charakterizovat podle toho, zda se jedná o kulturu levomozkovou nebo pravomozkovou. Podle Ornsteina je vnitřně orientované, bezeslovné, esoterické myšlení svědectvím, že ve východních kulturách se uplatňovala více pravá hemisféra. Naproti tomu západní myšlení – racionalistické, objektivující, exoterické – má ukazovat na převahu hemisféry levé. Takovou hypotézu lze ovšem sotva přijmout byť i jako pouhou metaforu.
Co se týče rozdílnosti mezi muži a ženami, ta nepochybně statisticky existuje. Ženský a mužský mozek jsou odlišné nejen po stránce funkční, jak přesvědčivě dokládá evoluční psychologie, ale také anatomicky. Z tohoto faktu ovšem nelze nic vyvozovat pro etiku. Muži a ženy jsou si rovni, byť by jejich mozky či psychiky byly jakkoli rozdílné. Rovnost je totiž základní etický postulát, který nepramení z faktů. My lidé se nerodíme fakticky sobě rovní. Síla svalů, inteligence a nadání, náchylnost k nemocem i sociální prostředí a mnohé další, jsou faktory, na něž při narození nemáme vliv, a které přesto fatálně určují náš osud. Lidé jsou navzájem natolik odlišní, že chtít založit princip rovnosti na faktickém stavu vypadá naprosto beznadějně. To ale nevadí: z toho, že něco je tak a tak, neplyne, že to tak i být má. Požadavek rovnosti je etický postulát, cíl, ke kterému bychom měli směřovat. Jedním z prostředků tohoto směřování může být podle mého názoru třeba pozitivní diskriminace.
Jsme si vědomi probémů s přidáváním komentářů v některých prohlížečích. Komentáře (eventuálně popis dalších problémů, kterých jste si na stránkách povšimli), posílejte prozatím e-mailem na pavel_houser@idg.cz