Student World

Na jaké pozůstatky pravěké fauny a flóru narazíme v krasových jeskyních. V jakých obdobích obývali jeskynní komplexy lidé?

Problémem při interpretaci nálezů v krasech jsou řícení stropů a propady materiálu do nižších úrovní. Výsledkem bývá druhotné smíšení různě starých vrstev, a to včetně jejich obsahu.
K hlavním fosiliím, nalézaných v krasových oblastech, patří měkkýši. Ti zde žijí, zastoupení ulit proto odpovídá druhové skladbě panující v jeskyni. Najdeme zde i pozůstatky kořisti, kterou sem "natahaly" různé šelmy. V tomto případě samozřejmě poměr různých kostí vypovídá především o potravních preferencích té které šelmy, eventuálně o situaci v okolí jeskyně. Pak zde najdeme také zbytky těchto šelem, od neolitu i zbytky domácích zvířat.
Zajímavostí jsou pozůstatky hlodavců – těch je někdy tolik, že mluvíme dokonce o tzv. hlodavčích vrstvách, Nagetierschichten. A ještě jedno cizí slovo: Sbírka společně nalezených pozůstatků kořisti se označuje jako taphocenóza.
Obecně platí, že větší bohatství fosílií nalézáme ve vrstvách odpovídajících glaciálům (poznámka Pavel Houser: buď se díky teplotě snáze dochovalo, nebo se ve větším chladu více zvířat stahovalo do jeskyní?).
Přímo v jeskyních žila ve čtvrtohorách lev, hyena, medvěd jeskynní, občas i jezevec, liška, rosomák, kuna, vlk. Úkryt zde snad občas hledali i býložravci typu kamzíka.
Co se týče zbytků rostlin, nacházíme např. obtisky listů v krasovém vápenci. Pyl se podaří objevit pouze ojediněle. Nejčastějším pozůstatkem rostlinného původu jsou uhlíky ze spáleného dřeva. Někdy se do jeskyní dostaly zvenku, někdy pocházejí ze zbytků místních ohnišť pravěkého člověka.
Co se týče dokumentace vývoje člověka, v jeskyních jsou v jižní Africe nalézány už zbytky australopitéků. Nejstarší (ve smyslu nejstarší prokazatelná) obývaná jeskyně Evropy je Vallonet na francouzské Riviéře – interglaciál cromer, stáří asi 950 000 let. U nás je nejstarším nalezištěm asi Bečov na Mostecku (cca 250 000 let, jde však spíše o obydlí pod sklaních převisem než o jeskyni v pravém slova smyslu).

Některé jeskyně v ČR a na Slovensku s nálezy dokumentujícími vývoj pravěkého člověka:
střední paleolit: Kůlna, Šipka, Turské maštale
mladší paleolit: Pekárna, Koněprusy, Děravá jeskyně, Dzeravá skála

Maximum jeskynního osídlení se asi datuje do mladšího paleolitu, z této doby pochází i většina jeskynních maleb. V období mezolitu, kdy klima bylo teplejší a vlhčí, už lidé raději sídlili v otevřené krajině. Ve větší míře se lidé stahovali do jeskyní ještě v době bronzové, na naposledy pak ve středověku (známí jsou v tomto ohledu penězokazci). Samozřejmě existují i ojedinělé nálezy z jiných obdobích, u nás je např. z doby železné známá Býčí skála. Dřívější interpretace tohoto naleziště jako dokladu masové lidské oběti je již dnes spíše opuštěna.

Zdroj: Jan Přibyl, Vojen Ložek a kolektiv: Základy karsologie a speleologie

autor Pavel Houser