Černá vdova tká své pavučiny podle toho, jak je zrovna hladová. Vědci z University of Akron v Ohiu zjistili, že sytý pavouk vytváří sítě pevné – nejspíš se tím zdůrazňuje ochranná funkce pavučiny. Naopak pavouk hladový se chce pomocí pavučiny samozřejmě hlavně nasytit. Produkuje tedy sítě uspořádané mj. tak, aby co nejrychleji zachytil vibrace hmyzu, který se do pavučiny chytí. Vlákna jsou také lepkavější a uspořádaná tak, aby se po nich pavouk mohl efektivněji přemisťovat.
Zajímavé je, že pavučina je tedy podle nového zjištění útvarem variabilním, který se mění nejen v závislosti na povaze místa, kde ji pavouk tká. „Architekturu“ sítě modifikuje i samotný pavouk. Otázka samozřejmě je, zda se nové zjištění týká pouze černých vdov nebo i jiných druhů pavouků.
Zdroj: New Scientist
Poznámky:
– Populární jsou tvary pavučin pavouků poté, co byli intoxikováni nějakou látkou, od kofeinu po LSD. Podobu pavučiny lze ale zjevně ovlivnit i obyčejnou mouchou.
– Pavoučí vlákna nás zajímají i jako průmyslový materiál. Ovlivněním pavouků bychom tak mohli získávat vlákna různých vlastností (bohužel tento způsob získávání vláken stejně není zrovna perspektivní pro problémy s umělým chovem pavouků).
Viz také:
Pavoučí vlákna by mohla jít vyrábět průmyslově