Student World

Homeoze a analogie: Pokud mají nějaké dva orgány stejný evoluční základ, jsou homeotické. Pokud vznikly dodatečně vlivem podobných podmínek, jedná se o orgány analogické. Analogický je třeba celkově hydrodynamický tvar těla delfína a žraloka, nebo křídlo motýla a ptáka.

Zajímavé však je, že podle nových výzkumů jsou možná homologické muší a lidská hlava a stejně tak i oči. To se zdá být obtížně představitelné, pokud si uvědomíme, že hmyz patří mezi prvoústé a strunatci mezi druhoústé. K oddělení těchto základních větví mnohobuněčných živočichů mohlo dojít asi tak před miliardou let, kdy se jedna z linií vůči té druhé otočila břichem vzhůru a už tak zůstala.
V rámci výzkumu příslušných embryonálních procesů u octomilky, myši a hlístice se nejprve podařilo prokázat, že HOX geny, které řídí základní segmentaci těla (předozadní uspořádání) jsou identické. To ještě nebylo nic překvapivého, proč by se společný předek mnohobuněčných živočichů (asi nepočítaje mořské houby) neměl vyznačovat segmentací? Obratlovci se mimochodem od bezobratlých lišili tím, že měli 4 soubory Hox genů – možná následkem právě této mutace vůbec vznikli.
Překvapení však následovala: Jak se zdá, tehdejší společný předek člověka a hmyzu měl jakousi obdobu hlavy dokonce i oko – nebo alespoň světločivnou skvrnu. V případě oka je takové zjištění dosti překvapivé, protože oko obratlovců, komorové oko hlavonožců a složené oči hmyzu se jinak pokládali za ukázkový příklad evolučně nezávislého vzniku orgánů podobné funkce. Ale asi to tak bude, protože za utváření oka opět odpovídají stejné skupiny genů, tzv. pax geny. Obdobná mutace u pax genu vede k variantě octomilky bez očí a vyvolá zmenšené oči také u myší. Příslušné geny se dokonce dají prakticky "vyměnit" mezi oběma organismy, tj. zachovaly si dodnes obdobnou biochemickou funkci.

(Zdroj: J. M. W. Slack: O vejcích a vědcích, Paseka, Praha, 2001, překlad Fatima Cvrčková)

autor Pavel Houser