Rodové jméno není jen věcí vkusu, otázka jinak řečeno stojí: oddělili se předkové hobita od větve vedoucí k současnému člověku dříve, nebo později, než se v Africe objevil Homo habilis?
Velikost hobita totiž odpovídá právě spíše australopitékům než rodu Homo, což ale zase zastánci opačného přístupu vysvětlují ostrovním efektem, když se některé druhy zvětšují a jiné zmenšují (hobitovými sousedy a kořistí byly např. obří krysy a miniaturní chobotnatci, příbuzní slonů). Chris Stringer z Natural History Museum v Londýně ale dodává, že nápadný je rovněž extrémně malý mozek, brada (respektive její absence) a čelisti prý také připomínají spíš třeba neméně slavnou Lucy než zástupce rodu Homo.
Na druhé straně ale nemáme jediný důkaz, že by australopitékové opustili Afriku. Jejich inteligenci také příliš neodpovídá stavba lodí, suchou nohou se na Flores asi nikdy dojít nedalo. Stringer navrhuje, že skupinka se na ostrov mohla dostat i třeba vlnou tsunami, to ovšem působí trochu divoce. Hobiti také ovládali oheň a vyráběli kamenné nástroje (připomínající dokonce nejspíše mladší paleolit, tj. kulturu Homo sapiens), což s autralopitéky také příliš nejde dohromady. Na druhé straně, kdyby australopitékové vyrazili před nějakými 2 miliony let do Asie, mohli zde také projít složitým vývojem (i když je zvláštní, že by tak pokročili bez toho, aby se jim zvětšoval mozek), eventuálně mohli příslušné technologie převzít od pozdějších migrantů rodu Homo. Na současné úrovni poznání, když máme k dispozici nálezy z jediného místa, lze asi otázku těžko rozhodnout – a to navíc pomíjíme teorie o mikrocefalii, Laronově syndromu nebo jiných vývojových vadách.
Kvůli tropickému prostředí ostrova Flores je např. velmi nepravděpodobné, že by se z fosílií podařilo získat použitelnou DNA. Hobitovi prozatím zůstává označení Homo floresiensis…
Zdroj: Phys.org a další
Poznámka: Hobit má kvalitně zpracované heslo i na české Wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Homo_floresiensis
