Zaměřila se na poměrně málo v této souvislosti zmiňovaný obor, genetiku. Když byl na počátku tohoto tisíciletí přečten lidský genom, podílely se na projektu vedle sebe dvě skupiny: Human Genome Project (spadají pod americký vládní Národní institut zdraví) a soukromá firma Celera. Zatímco v prvním případě byla získaná data zveřejněna, druhý typ sekvencí zůstal ve vlastnictví Celery; podle dohody po dobu dvou let, než byla tato data rovněž uvolněna, je Celera poskytovala pouze za poplatek jako licenci.
Williamsová došla k závěru, že druhá skupina dat není tolik používána a do souvisejících projektů (především vztah mezi geny a nádorovými chorobami) se tolik neinvestuje, a to i když jsou dávno také „volná“. Duševní vlastnictví tak může podle ní inovace zpomalit, i když trvá tak krátce (a srovnejme zde uvedené dva roky s tím, že třeba autorské právo dnes platí 70 let po smrti autora, s platností patentů apod.).
Zdroj: Phys.org
