Bez ní, tedy po zásahu do genomu a odstranění příslušného genu, který arrestin kóduje, žijí tyto hlístice až o třetinu déle. S trojnásobnou koncentrací bílkoviny oproti normálu naopak mají život naopak o třetinu kratší.
Většina proteinů hlístic má nějaké analogy i u člověka (viz také článek Co řídí osud buňky?), byť se nedá říct, že musejí fungovat úplně stejně. Nicméně i tak se přímo nabízí, že by analogický protein u člověka mohl nějak souviset například s nádorovými chorobami. Háďátko má ovšem jediný gen, podle nějž se syntetizuje arrestin, u člověka jsou takové geny 4.
U člověka je každopádně znám již např. protein/gen PTEN, jehož koncentrace souvisí s délkou života proto, že se jedná o supresor (potlačovač) nádorových buněk. Mutace genu pak výrazně zvyšuje riziko onemocnění. Zajímavé by bylo zjistit, jak se u člověka navzájem ovlivňují arrestin a PTEN nebo další nádorové supresory. Arrestin nejspíš nějak snižuje jejich aktivitu.
Zdroj: ScienceDaily
Poznámka: K čemu arrestin je, respektive proč se u Caenorhabditis elegans neprojevila negativní selekce proti takto zjevně škodlivému genu? Vědci u déle žijících háďátek s odstraněným genem pro arrestin nezjistili žádné negativní změny.
