Na Scienceworldu najdete řadu článků o tom, co vlastně memy jsou, jak se šíří a jak se proti nim lze bránit. Jak se ale memy zrodily a jaká je podstata jejich evoluce?
Schopnost být hostitelem memů je vlastně měřítko vyspělosti mozku. Přežili ti naši předkové, kteří se naučili vyrábět kamenné sekery, kterým v tom "nic nebránilo." (Glenn Grant)
První memy byly užitečné svým hostitelům {pro přímé šíření jejich genů). Šlo tedy o informace typu jak se připravuje výživné jídlo. Dle knihy Darwinizing culture pak však nastala situace kdy "not-so-useful memes soon begin to exploit the new copying machinery!". V tuto chvíli začala skutečná memetická evoluce, na té genetické do značné míry nezávislá. Ba naopak, memy rozhodujícím způsobem určovaly selekční tlaky, které působily na jednotlivé geny (například ideál krásy apod.).
V tuto chvíli se vlastně zrodila lidská kultura, tedy stav, kdy se informace přenášejí nejen vertikálně (od rodičů na děti),ale i horizontálně, mezi nepříbuznými jedinci. Přenos memů byl brzy převážně horizontální a tato tendence ještě zesílila díky objevu dalších mezníků šíření informace:
– písma
– knihtisku
– médií
– Internetu.
Podobně jako geny (genotyp) se projevují ve viditelné rovině prostřednictvím fenotypu, v memetice existuje stejný vztah mezi memotypem (soubor memů) a jeho konkrétním vyjádřením ve společnosti, tzv. sociotypem. Např. křesťanský kostel lze chápat jako sociotyp memotypu Bible.
Schopnost měnit memy je jakousi obdobou schopnosti podléhat evoluci v biologickém slova smyslu. Dawkins tvrdí, že ještě nad geny funguje jako jakási jednotka pro výběr vůbec jakási "schopnost se vyvíjet", "schopnost podléhat mutacím". Z tohoto důvodu mohou přežít i systémy, které nejsou tak rigidní, tj. jsou neustále připraveny přehodnocovat své memy, nebo je alespoň nechat koexistovat vedle sebe (věda, demokracie, liberalismus…).
Zbývá definovat několik (alespoň prozatím) posledních termínů ze světa memů:
meme pool,
podobně jako třeba aminokyselinový pool, znamená množství, zásobu memů, kterou má k dispozici jednotlivec nebo společnost. Memetický pool lze rozšířit např. cestováním nebo výukou jazyků.
Memetic drift
je obdobou genetického driftu. Neustále se akumulují chyby vzniklé při replikaci, v evoluci genů i memů dochází k mutacím. Ve světě memů je téměř každé ústní sdělení nějakého memu už spojeno s nějakou mutací, psané texty pak memetický drift snižují.
A konečně, podobně jako u genů, tyto neexistují ve vzduchoprázdnu, ale v podobě
memových komplexů (memplexů)
Memový komplex představují memy do určité míry spolupracující na svém šíření, tedy šířící se stejným způsobem. Mohou to být politická dogmata, náboženství nebo umělecké styly, ale třeba také slova stojící vedle sebe v řetězovém dopisu, určité vědecké paradigma nebo celá soustava jednoho jazyka.
V rámci komplexu se mohou vedle sebe vyskytovat např. následující součásti, které byly podrobněji definovány na jiných místech:
vnadidlo (bait),
háček (hook) – část přímo se podílející na vyvolání nutkavé potřeby dále rozšiřovat mem
hrozba (threat — např. proti mutacím a novým výkladů, nezměníš ani slovo ve svatém písmu atd., také obecně ke zvýšení příchylnosti k memu, hrozba peklem každému, kdo příslušným způsobem nevěří atd.),
vakcína (proti ostatním memům, které nepocházejí z komplexu, "imunomem" – skepse, víra, loajalita, tolerance…).
Úspěšné memové komplexy se mohu vyznačovat např. širokým záběrem (obecné teorie, teorie všeho, náboženství), možností na teorii nějak participovat a budovat si v souvislosti s tím kariéru, sebepotvrzující autoritou. Memové komplexy by pro své nositele měly vytvářet něco jako "oázy smyslu", které by nositele chránily před děsem z bezúčelnosti života/bytí.
Obdobou retrovirů jsou pak v memovém světě tzv.
retromemy,
které jsou schopny se vsunout do již existující memového komplexu a dále se šířit spolu s ním. Tak se třeba k původní vědecké teorii přidá nepříliš podstatný detail, který se tímto "napojením" značně rozšíří…
Pojednání o memetice by mohlo dobře končit následujícím citátem, z něhož vyplývá celkem nejednoznačný vztah, který je mezi "námi" a "memy":
"An idea is something you have.
An ideology is something that has you."
Morris Berman
Koneckonců, i jednotliví memetici se liší v pohledu na to, zda jsme pouhým skladištěm memů. Zakladatel oboru Richard Dawkins to odmítá, Susan Blackmoorová, autorka besteselleru Meme machine (právě vychází v českém překladu jako Teorie memů) to naopak tvrdí.
