Dnes naposled se na Science Worldu podíváme na úryvky z knihy Proč mají sloni velké uši. Zjistíme třeba, kde bere hmyz energii potřebnou k létání…
Jak tedy vůbec létá hmyz? Své svaly zahřívá jakousi obdobou svalového třesu obratlovců a intenzivním dýcháním. Ti nejmenší hmyzové (cca pod 0,2 gramu) už ale ztrácejí teplo tak rychle, že stejně létají jen při teplotě prostředí. Na druhé straně – nejmenší hmyz už létá celkem snadno, problémem pro něj je naopak se udržet na pevném podkladu, kdy téměř jakýkoliv závan – či jiná fluktuace – živočicha odnese.
Severoamerická rostlina Lysichiton americanum dokáže uchovávat část z produkce metabolického tepla a být tedy o něco teplejší než prostředí. Ve světě rostlin to představuje naprostou výjimku.
Brontosauři měli chodidla velmi malá, žádné “sněžnice” – každý čtvereční metr chodidla podpíral váhu zhruba 29 tun (pro srovnání – tyranosaurus 12, slon 7,5, člověk 2 tuny). Zdá se tedy, že brontosauři byli v rozporu s tradiční představou naopak nuceni se bahnu vyhýbat a chodit po pevném povrchu. My dnes najdeme zbytky největších býložravých veleještěrů v bahně, když tam zapadli – ne proto, že by to bylo jejich typické prostředí.
Zdroj: Chris Lavers: Proč mají sloni velké uši, Argo a Dokořán, Praha, 2004, http://www.dokoran.cz
