Základní matematické schopnosti nemají pouze primáti nebo krkavcovití ptáci. Počet umějí rozlišovat i třeba mloci, ryby či hmyz.
Vědci dávali mlokům druhu Plethodon cinereus (mločík popelavý) vybrat si mezi hromádkami much, z nichž jedna byla vždy větší než druhá. Mloci dávali přednost větší hromadě, ovšem pouze tehdy, když rozdíl mezi oběma množstvími byl výrazný, jinak se rozhodovali „náhodně“. Mlok dokázal „rozlišit“ mezi 8 a 16, nikoliv ale třeba mezi 8 a 12 či 3 a 4. (Zhruba by se dalo říct, že si rozdílu povšiml až u dvojnásobku. Nakonec ale i lidé, když mají říct, jaké číslo je větší, mají různé reakční časy: že 10 je větší než 5 řeknou rychleji než, že 10 je větší než 9.)
Do trojky mlok uměl počítat přesně, tj. vybral si vždy raději 3 než 2 mouchy. Možná tedy do 3 skutečně počítá, nad tuto hranici se již musí spolehnout na odhad – podobně jako dvě různé strategie používají i lidé (když mají porovnat 2 velké skupiny, dejme tomu bodů na obrazovce, také je už nepřepočítávají).
O trochu lepší schopnosti než mloci vykázali v testech ruby živorodky komáří (Gambusia affinis). Chápaly ještě rozdíl mezi 3 a 4, nikoliv však už 4 a 5.
Protože určité matematické schopnosti byly zjištěny i u včel (dokázaly si zapamatovat, že mají třeba na cestě k potravě v tunelu třikrát zahnout, ale při složitější cestě už jejich schopnost selhala), je zajímavé spekulovat, zda se jedná o nějaké společné evoluční dědictví táhnoucí se až někam ke vzniku mnohobuněčných živočichů. Převládá ale přesvědčení, že základní početní schopnosti se vyvinuly nezávisle na sobě: objevily se vždy ve chvíli, kdy organismus disponoval dostatečně složitou nervovou soustavou. Konec konců základy počítání usnadňují orientaci v okolním světě a jejich selekční výhoda je zřejmá.
Popsané pokusy jsou ovšem relativizovány s tím, že se vybírat mezi množstvími lze i jinak než „počítáním“, může se třeba porovnávat podíl určité barvy v zorném poli apod.
Podrobný článek o zvířecím počítání vyšel na New Scientist.
Poznámka: pokud se ale podíváte na starší článek o počítání krkavcovitých ptáků či opic (Početní soustavy v dávné minulosti – i u zvířat), zjistíte, že nejde jen o rozlišování počtu, ale skutečně i o jakousi představu o číslech jako abstraktních objektech.
Obrázek: Mločík popelavý, zdroj Wikipedia, licence obrázku Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0.