***pravidelné páteční přetištění staršího článku
Popper především nezamýšlel kritizovat darwinismus z pozic kreacionismu. Hájil Darwina i vzhledem lamarkismu. Pozemská biologická evoluce pro něho byla faktem. Za metafyzickou pokládal ale myšlenku přírodního výběru. Podle Poppera z ní totiž neplynou žádné testovatelné hypotézy.
Přírodní výběr je podle Poppera spíše výsledkem logické úvahy než nějaké testovatelné teorie. Pokud se atomy nějakých prvků rychle rozpadají, zatímco jiné jsou stabilní, je jasné, že se přednostně budeme setkávat s druhou kategorií. Totéž pak platí i pro živé organismy (viz častou diskutovaná jistá tautologičnost pojmu „fitness“). Je nepředstavitelné, že by to mohlo být jinak. Proto se darwinismu konec konců dostalo takového přijetí – pravdivý být „musí“. Díky tomu ale představa přírodního výběru není testovatelná ani falzifikovatelná, což znamená, že nemá statut vědecké teorie. Darwinismus je pravdivý podobně jako logická formulka.
Popper uvažuje následujícím způsobem. Řekněme, že na počátku života máme jedinou živou entitu, posléze se na světě objeví mnohem širší paleta organismů. Přírodní výběr a mutace podle darwinismu postupně vedou evoluci k větší diverzitě, nicméně kdybychom někde ve vesmíru našli planetární systém 5 organismů, myšlenkou přírodního výběru by to stále neotřáslo. Řekli bychom: Jiné organismy nevznikly a nebo vyhynuly. Stejně bychom komentovali i objev systému tvořeného jedním jediným druhem.
Pokud navíc definujeme, že mutace jsou principiálně náhodné, ke sporu se nemůžeme dostat – ať narazíme kdekoliv ve vesmíru na jakýkoliv živý systém, s myšlenkou přírodního výběru to neotřese. Některé mutace se prostě vyskytly a některé ne. Vývoj podle Poppera nelze předvídat (poznámka: To je diskutabilní model, Popper ovšem patřil k ostrým kritikům determinismu a historicismu).
To, že darwinismus sám o sobě je metafyzickým výzkumným programem, však podle Poppera neznamená, že by testovatelné hypotézy nešlo tvořit v jeho rámci.
Zdroj: Karl Popper: Věčné hledání, Prostor, Praha, 1995
Poznámka: Popper sám své názory v tomto ohledu revidoval a názory na „metafyzičnost darwinismu“ později zmírnil.
I přes náhodnost mutací je však podle mého názoru nějaké testování přece jen možné. Například můžete předvídat, že na chladné planetě budou převládat tmavě zbarvené organismy oproti planetě přehřáté. Nebo: V chladných oblastech jsou obdobné druhy relativně větší než v tropech. Tím samozřejmě testujeme adaptaci na neživé prostředí, ne na jiné živé organismy, tam je to komplikovanější.
Pokud bychom získali dostatečně velký soubor dat, mohli bychom přijít s podobnou hypotézou a testovat ji (vlastně tím testujeme přírodní výběr/adaptace). Mutace jsou náhodné, ale předpokládáme, že ve velkých souborech se vše v průměru „vyrovná“. Samozřejmě si však těžko představit, že by se tímto způsobem podařilo darwinismus falzifikovat… Zřejmě bychom našli nějaké zdůvodnění, proč se „to stalo tak a ne jinak“. Což by potvrdilo Popperovu myšlenku, že testovatelné jsou až aplikace darwinismu, ne on sám jako takový.
Pokud je však Země jediné známé místo, kde vznikl život, potom je ovšem problematická testovatelnost čehokoliv… (snad lze předvídat nález určité fosílie, ovšem pravděpodobnost, že se nám právě ona zachovala a bude objevena, je opět velmi malá; nebo lze předvídat, že nějaká fosílie by neměla být?).
