"Lidé jsou šimpanzi, kteří byli slabší, proto byli v dobách klimatických změn vyhnáni silnějšími druhy z blahobytného pralesa do oblasti savan." Pokud pomineme spekulaci o tom, kdo byl slabší (spíše to bylo tak, že předkové lidí prostě žili na místě, kde pralesy díky klimatické změně zmizely), přechod do otevřeného prostranství skutečně stál u zrodu člověka. Jenže savany a stepi obývají i mnohé opice, z nichž se nic na způsob člověka nevyvinulo…
Několik postřehů k době, kdy se linie našich předků oddělovala od linie šimpanzí:
– Pohyb po dvou se u člověka vyvinul zřejmě z toho důvodu, že lidoopi se již do značné míry vzpřímeně pohybují – ručkují ve větvích stromů. Taktéž šimpanzi na zemi nechodí v pravém slova smyslu po čtyřech, spíše se jenom rukama země dotýkají. Opice, které opustily pralesy (kde po větvích běhají po čtyřech), zůstaly v otevřeném terénu u čtyřnohosti. Pro předky člověka s již vertikálním držením těla však bylo z "polopřimu" výhodnější se napřímit zcela.
– Teorie požíračů semen zcela přehlížela,že toto není cesta ke vzrůstu inteligence. Už šimpanzi se z hlediska inteligence "posunuli" oproti gorile především proto, že jejich strava je různorodější (lov, sběr…). Gorily se naproti tomu poněkud monotónně živí listy a výhonky. Paviáni, kteří obývají stepní a pouštní oblasti (dželada) mají oproti jiným druhům paviánů menší relativní objem mozku. Dželada je někdy přezdívána "sekačka na trávu".
– Často se hovoří o souvislosti velký mozek-hodnotné bílkoviny z masa. Do jisté míry je to pravda, možná ještě větší vliv má však složitost prostředí. Lev je tedy "inteligentnější" než gazela, protože je přece jen složitější chytat kořist než spásat trávu (jde zhruba o to, nakolik jsou zdroje potravy rozloženy rovnoměrně a nakolik se brání konzumaci :-)). Složitost obstarávání potravy u všežravců může ale být ještě vyšší než u šelem. Naši předkové se v době, kdy se klima v některých oblastech Afriky stávalo sušší, zřejmě dostali právě do takové situace. Pohybovali se v rozbité krajině roklí, skal a jezer.
– Zpětně pak z bipedie samozřejmě vyplývá, že je možné lépe hledat zdroje potravy (dále vidím), nasbíranou potravu přenášet a používat nástroje. Je zde minimálně ale ještě jeden významný moment. Vzpřímená postava má menší plochu vystavěnou slunečnímu světlu, tj. tělo se méně přehřívá (proto u našich předků navíc mizí srst a vzrůstá množství potních žláz). Člověk je v horkém klimatu schopen ulovit kořist prostě tak, že ji "uchodí", až tato padne vyčerpáním. Jde přitom o výdrž, ne o sprint na krátkou vzdálenost.
Zdroj: Robert Foley: Lidé před člověkem, Argo, Praha, 1998
Poznámky:
– Pravda je, že všechny uvedené důvody fungují v kladné zpětné vazbě. Nicméně by zřejmě bylo důležité zjistit, od jakého z těchto faktorů se celý kruh dal do pohybu.
– Druhým možným přístupem k problematice by bylo hledat méně "příčin"a "účelů" a vycházet z náhodnosti evoluce. Naši předkové chodili po dvou, protože se objevila (objevily) příslušná(é) mutace. U paviánů dželada k žádné podobné mutaci prostě nedošlo a jinak není co vysvětlovat.
