Nový výzkum se však zaměřil na zuby, které zbyly po lidech obývajících Srí Lanku před až 20 000 lety. Nejzajímavějším objektem, který vědci z Oxford University a University of Bradford zkoumali, byl zub objevený v lokalitě Batadomba-Lena. Zastoupení jednotlivých izotopů uhlíku a kyslíku naznačuje, že potrava lidí pocházela ze zdrojů odpovídajících současnému tropickému pralesu. Ten roste na místě nálezu i dnes.
Ukazuje se, že lidé zřejmě pralesy obývali už dávno, moc o tom ale nevíme prostě proto, že se zde fosílie mají malou pravděpodobnost zachovat. I tak ale deštný prales považujeme z hlediska lidského osídlení za extrémní prostředí, třeba v Amazónii se lidé zřejmě usadili až po částečném zvládnutí zemědělských technologií. V pralese se oproti otevřenější krajině špatně loví, problém činí i orientace, hmyzu je dostatek, nezávadné vody méně. Nicméně lidé jsou oportunisté a dokázali se zde uživit už s technologiemi starší doby kamenné.
Článek publikovaný v časopisu Science dokonce naznačuje, že lidé na Srí Lance mohli žít v pralesech už před 45 000 lety, zde však důkazy nejsou jednoznačné. Třeba šlo spíše o jednorázový nebo sezonní pobyt.
Zdroj: Phys.org a další
Poznámka: Celá záležitost je komplikovaná i otázkou, zda v chladných fázích – glaciálech – vůbec deštné pralesy v současné podobě existovaly. Minimálně měly mnohem menší rozlohu. A protože druhy obývající dnešní pralesy jen výjimečně vznikly za posledních 10 000 let, vzniká zde tedy rozpor. Zmenšování plochy současných pralesů by logicky nemělo znamenat větší vymírání (i když samozřejmě – mnohé pralesní druhy by třeba přežily v trochu odlišném ekosystému tropického lesa při mírném ochlazení, to ale neznamená, že přežijí i ve vzniklé zemědělské krajině).
