Philipp Khaitovich z Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology v Lipsku a jeho kolegové z CAS-MPG Partner Institute for Computational Biology v Šanghaji nyní zjistili, že v některých částech genomu evropské populace je „neandrtálských“ (pro jistotu v uvozovkách, protože může jít i o dědictví po společném předkovi) genů výrazně více než jinde. Kromě občasného náhodného křížení Homo sapiens zde do hry vstupovala nejspíš i selekce. Některé neandrtálské geny byly potomkům k něčemu dobré.
Konkrétně má jít především o geny, odpovědné za syntézu enzymů pro metabolismus lipidů. Autoři výzkumu ovšem připouštějí, že přesnější představu o příslušné selekční výhodě nemají. Možná geny neandrtálců byly účinnější v chladnějším evropském klimatu (proč by je pak ale neměli i Asiaté, kteří prošli při migraci Sibiří a zde se křížili s neandrtálcům příbuznými denosovany?). Navíc tyto geny řídí expresi a aktivitu metabolizujících enzymů i v mozku. Zde ovšem ohledně efektu tápeme zcela.
Zdroj: Phys.org
