Plže, třeba hlemýždě či slimáka, nepokládáme zrovna za vrchol inteligence. Mezi vodními plži se nicméně vyskytují i aktivní lovci; ba i proklínaný škůdce slimák má namísto izolovaných ganglií nervovou soustavu docela centralizovanou.
O inteligence hlavonožců není pochyb. Ti mají regulérní mozek a chobotnice je nejinteligentnějším bezobratlým živočichem vůbec. Chobotnice i sépie se dokáží učit (třeba procházet bludištěm) a používají nástroje.
Naopak další skupina měkkýšů, mlži („škeble“) inteligencí zrovna nevyniká. Evoluce skupiny měkkýšů se proto nejčastěji chápala tak, že plži a hlavonožci patří k sobě, zatímco mlži představují samostatnou skupinu (tj. na fylogenetickém stromečku se jako první odštěpili od svých bratranců). Studie provedená na základě statistické analýzy velkého množství genetických dat ale naznačuje, že je to jinak. Kevin Kocot z Auburn University (Alabama) a jeho kolegové tvrdí, že hlavonožci se liší od zbytku měkkýšů nejvíce, teprve potom se začaly dělit linie směřující k současným škeblím, ústřicím, šnekům, slimákům atd.
Větvení přímo nekoresponduje s existencí centrální nervové soustavy. Tu si samozřejmě vyvinuli hlavonožci, ale nezávisle na nich i plži, a ti ještě opět vždy znovu v minimálně třech různých liniích.
Další hezký příklad, jak analýza DNA dokázala „silou čísel“ přepsat všeobecně uznávanou (a logickou) taxonomii.
Zdroj: New Scientist
Poznámky:
– Viz též diskuse o tom, kolikrát v evoluci vzniklo oko či jiné složitější struktury.
– Při podobných rekonstrukcích je samozřejmě otázka, co je „primitivní“ – ve smyslu původní. V principu mohl mít společný předek všech měkkýšů CNS a ta v různých liniích (mnohokrát nezávisle na sobě) zanikla. Přednost se dává scénáři, který je jednodušší v tom smyslu, že vyžaduje co nejméně kroků.
