Kambrická exploze mnohobuněčného, paleontologicky bohatě zachovaného života je zdrojem častých kontroverzí. Proč se zhruba před 530 miliony lety najednou vyrojilo tolik nových živočichů?
Odpovědět lze celou řadou způsobů. Předně – jestliže dnes existuje bohatý mnohobuněčný život a na počátku evoluce neexistoval, pak se někdy objevit prostě musel. Taková odpověď ovšem úplně neuspokojuje.
Další možnost, jak o problému uvažovat, je třeba připomenout faunu Ediakara/Vend. Kambrium by pak nebylo nic zvláštního, jen se nám lépe dochovalo. Což může být opět náhoda, ale hlavně vlastnost podstatné části tehdejšího života (alespoň toho, který známe) – větší těla a pevné schránky. Což může zase souviset s lecčíms (noví predátoři), jeden z výkladů říká, že to asi má co dělat s minerály v mořské vodě – schránka mohla být třeba původně ne(jen) ochranou, ale způsobem, jak vyloučit toxický vápník.
Ještě jiné teorie přikládají kambrickou explozi nárůstu obsahu kyslíku v atmosféře, což by umožnilo intenzivnější metabolismus a tudíž stavbu větších, diferencovanějších těl. A vyloučit se nedá ani dopad tehdejších velkých zalednění (viz např. článek O největší době ledové http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/42A2915AC0DA1199C1256E970048FA5C).
Ještě pro úplnost zpochybnění „výjimečnosti“ kambrické exploze a názoru, že tehdy byly vytvořeny základní, dodnes existující tělní plány, viz článek Ediakara a kambrická exploze
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/178362804D46C4E8C12570A50063FB76
Nyní vlastní novinka: Rick Squire z Monash University v australském Claytonu se domnívá, že významnou příčinou kambrické exploze byla tehdejší srážka kontinentů (pevninských desek). Konkrétně se postupně měla srazit Arábie, Antarktida a Indie s jižní Afrikou, čímž vznikla pevnina Gondwana.
Tento kontinent ležel v blízkosti rovníku, kde na něj dopadaly tropické lijáky. Pevnina tehdy nebyla ještě pokryta vegetací, takže došlo ke značné erozi. Přitom se do oceánu dostalo velké množství minerálních látek, uhličitanů, vápníku, fosfátů… Podle výzkumného týmu se takto mohlo dostat do oceánu až 100 milionů km krychlových sedimentů (jako by se USA propadly o 10 km). Z těchto látek pak mohly být poprvé budovány i pevné schránky, ať už měly význam detoxikační nebo šlo o přímou adaptaci na něco jiného.
Zdroj: New Scientist, Jeff Hecht: Mega-mountains spurred explosive evolution
http://www.newscientist.com/article/dn10188-megamountains-spurred-explosive-evolution.html
Poznámky:
– Minerální látky jsou často v moři limitujícím faktorem. Mechanismus mohl být i takový, že zde prostě mohlo žít více planktonu, a proto i na vrcholu potravní pyramidy mohly stanout větší, složitěji strukturované organismy.
– V téže době vzrostla zřejmě koncentrace kyslíku. I to spolu může souviset – více minerálů v moři, větší intenzita fotosyntézy…
– Nakonec – více kyslíku, více fotosyntézy, méně CO2 – tento mechanismus mohl zase hýbat s klimatem a ochlazovat ho (i když k tomu mělo dojít před kambrickou explozí, ne během ní; k témž tématu viz např. článek Jak jsme způsobili dobu ledovou, http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/04E376AE5A6FE911C1256E970048FB70).
