Výzkumníci z University of Lausanne (Švýcarsko) zkoumali mravence druhu Camponotus fellah a zaznamenali u něj velmi složitou sociální organizaci. Z toho, jaký typ práce mravenčí dělnice vykonává, lze odhadnout její věk. Na počátku života dělníci pečují o královnu a o vajíčka, dali by se tedy přirovnat třeba ke zdravotním sestrám. Posléze je povinnosti zavádějí stále dál od královny; nejprve čistí mraveniště a vynášejí odpad, na konci života se pak vydávají na výpravy ven z mraveniště a přinášejí potravu.
Popsaný vývoj je ale pouze rámcový, může se stát, že někdo zůstane v roli pečovatele déle, jiný zase rovnou nastoupí jako čistič. Není známo, čím se tohle řídí (těžko předpokládat „lidskou“ optimalizaci, že jako pečovatele např. necháte pracovat někoho, kdo na to má speciální talent). Mravenci v různých skupinách spolu také komunikují v různé míře; nejméně si jeden druhého všímají počišťovači, zčásti proto, že se často pochybují v prakticky prázdných oblastech – nebo jsou možná svou prací příliš zaneprázdněni a na nic jiného jim nezbývá čas. (Různá socializace v závislosti na typu práce prý byla zaznamenána také u včel.)
Mimochodem, vědci prý své závěry odvozují ze sledování až 2 433 250 580 mravenců v 6 mraveništích po dobu 41 dní (samozřejmě pomocí senzorů a automatického vyhodnocování dat).
Zdroj: The Register
Poznámka: Zcela hypotetická a nevážně míněná otázka: Jedná se v případě mravenců spíše o kariérní vzestup (žebříček), nebo degradaci, neúprosný pád? The Register se přiklání k druhé možnosti. Mravenec je jakoby odvržen od své paní, královny, která je kvůli působení feromonů centrem jeho života. Práce venku je také pochopitelně nejnebezpečnější.
