U člověka je pohlaví determinováno geneticky. Pokud spermie, která oplodní vajíčko, nese pohlavní chromozom Y, výsledkem bude muž (chromozomový pár XY). Jestliže nese nejrychlejší spermie chromozom X, narodí se žena (dvojice pohlavních chromozomů XX). U jiných živočišných druhů se ale uplatňují odlišné mechanismy.
Například u některých ptáků není pohlaví mláděte určeno spermií, ale vajíčkem. Díky tomu může samice pohlaví ptáčat regulovat mnohem přesněji než u člověka (lze těžko regulovat, jaká spermie nakonec oplodní vajíčko, oddělení spermií X a Y lze provést pouze uměle).
Někteří ptáci kladou ve snůšce vajíčka v určitém pořadí; u dravců bývají často samice větší, samičí vajíčka jsou proto kladena přednostně (aby měla delší čas ke svému vývoji) a samčí až později.
Jinde není pohlaví vůbec určováno geneticky, ale prostředím. U řady plazů (želvy, krokodýli, aligátoři…) záleží na tom, jak moc jsou vajíčka vyhřívána. Díky tomu může občas docházet k vychylování od poměru 1 : 1, například po zvlášť teplém létě (ve prospěch toho pohlaví, které je u daného druhu větší). Poměr má však v důsledku sobeckého genu tendenci se v příštích letech opět vyrovnávat.
Ještě bizarnější je situace, kdy určení pohlaví není striktní, ale mění se v průběhu života jedince. Některá hejna ryb jsou tvořena jedním samcem a jeho harémem. Pokud samec uhyne, změní se prostě pohlaví největší ze samic a ta se stane novým vůdcem hejna. Někteří jedinci se však samci nikdy nestanou.
(Tento systém by se jistě hodil i pro savce žijící v harémových strukturách, kdy další samci nemají příležitost zplodit potomky. Takto by byli samicemi a pouze čekali, zda se naskytne možnost být samcem). Na druhé straně by tímto způsobem byla zpomalena evoluce, takto jsou některé geny rychleji selektovány.)
U části bezobratlých živočichů, kteří mají oddělenou pohyblivou a nepohyblivou fázi života, se může pohlaví měnit při změně této fáze. Tak například přílipka žije většinu času jako volně plovoucí samec, po přichycení ke kameni se ale organismus mění v samici.
(Samozřejmě v řadě případů zůstává otázkou, má-li ještě smysl hovořit o samcích a samicích; obvykle se rozdělení chápe tak, že samice je dodavatelem buněčné hmoty a mimojaderných genů, samčí pohlaví investuje pouze jádro spermie).
(Zdroj: Matt Ridley: Červená královna, Mladá fronta, Praha, 1999)
