Obrazy Zdeňka Buriana jsme obdivovali asi skoro všichni. Jak se zdá, tyto rekonstrukce už přece jen neodpovídají současným paleontologickým poznatkům, a tak je třeba je poněkud "oprášit". Pokud se vám podobně jako mně vždy nejvíce líbily výjevy ze světa podvodního, potom můžete knihu Ztracená moře uprostřed Evropy pokládat za skutečný unikát.
Čtenář Ztracených moří má před sebou hutný text o paleontologii a geologii, doplněný nadto novými barevnými rekonstrukcemi. Na rozdíl od starších knih s Burianovými obrázky si editoři této publikace chytře poradili i s problémem, jak smířit vědu a umění. Na jednu stranu by člověk rád přesně věděl, co je na obrázku zakresleno (pokud je těch tvorů více), na druhé straně různá čísla a poznámky dělají z kresby schéma a ruší estetický dojem. Ztracená moře řeší celý problém tak, že kromě barevné kresby je v textu i pěkně "očíslovaná" reprodukce doplněná vysvětlivkami.
Text je sice především o paleontologii, ale zabrousí logicky také do systematiky a evoluční biologie – a samozřejmě i do geologie. Jaký byl vztah graptolitů a strunatců? Známe u nás nějaké prekambrické společenství podobné australské fauně Ediacara? Kdy se první části Čech vynořily nad hladinu moře a kde po tom dnes najdete stopy? A mimochodem – víte, že někde v ČR stojí i památník vyznačující hranici mezi silurem a devonem (pokud si to dobře pamatuji, tento text píšu "z hlavy")?
Při četně jsem si poprvé "skutečně uvědomil" fakt, že pravěká moře se od sebe nelišila pouze v čase, ale i v prostoru. Že už v kambriu existovaly různé ekosystémy, podnebné pásy, písečné mělčiny, hlubiny i pásmo příboje. Také jsem získal trochu podrobnější pohled na prvohory – na rozdíl od základně učebnicového dělení na kambrium, ordovik, silur, devon, karbon a perm mohl člověk poznat i jemnější členění a přečíst si, jak se nazývá třeba spodní ordovik a co je pro něj typické.
Jednotlivé části Čech (pokud to dosud nebylo patrné, kniha je i přes svůj název o mořích výhradně českých) byly v průběhu prvohor několikrát z moře vyzvednuty a několikrát zase zality. Jde tedy také o svéráznou kroniku věčného souboje souše s oceánem.
Výsledně pak před sebou máme unikátní knihu, kterou díky finanční podpoře Academie věd lze navíc pořídit za pouhých 255 Kč. Vzhledem k rozsahu a charakteru knihy (velký formát, vázané, barevné) by se cena jinak mohla podle mého odhadu vyšplhat až na dvojnásobek.
A nakonec lehce osobní poznámka: Pokud jste podobně jako já milovníky příměstských vycházek a výletů, můžete tímto způsobem dodat procházkám nový rozměr – kolem sebe neuvidíte jen současnou krajinu, ale "za ní" si můžete zkusit představit třeba kambrické moře se všemi jeho podivnými obyvateli – a zdaleka nejde jen o nejpopulárnější trilobity! Sovák rád kreslí třeba také loděnkovité hlavonožce (to jsou ti s pevnými schránkami).
(Vojtěch Turek, Radvan Horný, Rudolf Prokop: Ztracená moře uprostřed Evropy. Obrázky nakreslil akademický malíř Jan Sovák, Academia, Praha, 2003)
