Podle dosavadních znalostí se předpokládalo osidlování Austrálie v minimálně dvou hlavních vlnách. První vlna byla typická robustním typem lidí, druhou vlnou se dostal do Austrálie menší typ lidí, který se nakonec zcela prosadil na úkor předchozích robustních obyvatel. (Je to analogický proces jako s evropskými neandrtálci, s tím rozdílem, že robustní pra-australané byli více podobní dnešním lidem.) Třetí a poslední vlna zhruba před 4 tisíci lety přinesla do Austrálie psa dinga a pravděpodobně také současnou domorodou kulturu.
Doba, kdy první Australané dorazili na svůj kontinent, byla v průběhu let posouvána hlouběji a hlouběji do minulosti, až se ustálila na obdivuhodných 70 000 letech.
Mnohá zpřesnění v datování přinesla radiokarbonová a později ještě termoluminiscenční metoda. Zcela nový rozměr poznávání dějin lidstva však otevřely různé metody analýz DNA, které začaly být v poslední době aplikovány i na ostatky pravěkých lidí. Australští vědci od roku 2000 analyzovali několik vzorků mitochondriální DNA získaných z archeologického materiálu. Vyšly najevo zajímavé závěry. Vzorky staré 15-8 tisíc let patřily šesti robustním a třem menším typům koster – a všechny překvapivě současně zapadaly do obrazu mitochondriální DNA dnešních domorodců. Ti jsou tedy podle nových výsledků snad příbuzní jak s typy menšími, tak s těmi robustnějšími. Nicméně jeden vzorek z robustní kostry s označením KS8 (podle naleziště Kow swamp), starý asi 8 tisíc let, vyšel jako geneticky nepříbuzný, tvořící zřejmě slepou vývojovou větev.
Vůbec nejstarší analyzovaný vzorek označený LM3 (naleziště Lake Mungo), starý okolo 60 000 let, patřil mezi drobné typy a tvoří zřejmě také slepou vývojovou větev lidstva. (Tentokrát kupodivu bližší současným lidem než mnohem mladší vzorek KS8). Na obrázku je celá spletitá situace vyjádřena graficky.
Současný obraz DNA australských domorodců je velmi zvláštní. Mitochondriální DNA (popisuje historii populace v čistě ženské linii) je velmi starého původu (přibližně kolem 50 000 let – tím má být řečeno, že v mtDNA nejsou přítomné mutace, k nimž došlo později) a zapadá do kontextu Nové Guineje. Novou Guineu a Austrálii přitom oddělilo stoupající moře před přibližně 10 000 lety.
S historií australské populace tak, jak ji zaznamenává čistě mužská linie, to je zcela jinak. Více jak 2/3 chromozomu Y v populaci pochází z jihovýchodní Indie a jeho stáří ("nejstarší společný předek") bylo spočteno na pouhých 3-4 tisíce let. Zbývající jedna třetina má sice původ, stejně jako mtDNA, na Nové Guineji, ale nejstarší společný předek není starší než 6 000 let (žil tedy až po oddělení Nové Guineje).
Není ani tak překvapivé, že mužská populace má tak mladý původ, na Nové Guineji je situace podobná, a zřejmě tento jev souvisí s častými válkami, které domorodci vedou, a jinými život-ohrožujícími aktivitami. Zarážející je to, že většina předků australské populace v mužské linii přišla do Austrálie z Indie – a to zřejmě po moři (vzdálenost vzdušnou čarou je přitom asi 5 000 km). Tento závěr genetiků jistě uspokojil lingvistu R. M. W. Dixona, který v roce 1980 upozornil na určité podobnosti mezi australskými jazyky rodiny Pama-Nyungan (mluví jimi 7/8 australských domorodců) a drávidskými jazyky jižní Indie. Nový význam tím také získaly nálezy předmětů v Indickém Mohendžo-daru, které evidentně souvisely s australskými domorodci. V úvodu zmiňovaná třetí vlna zřejmě tedy pochází z jihovýchodní Indie.
Zdroje:
http://nitro.biosci.arizona.edu/zdownload/papers/CurrentBiology.pdf
http://www.bioservers.org/bioinformatics/Resources/lake_mungo_man.pdf
http://www.biology.iastate.edu/intop/1Australia/04papers/TressaAborigOrign.htm
Poznámka Pavel Houser: Zarážející na indickém původu však je, proč by spolu s migranty nebyla přinesena také nějaká technologie (zemědělství, kovy, keramika…), která byla známa v Indii, nikoliv však v Austrálii. Možná se jednalo o skupinu trosečníků ve skutečně nouzových podmínkách?
Na to odpověď Václav Hrdonka:
Dival jsem se do Dejin praveku a skutecne do 1500 BC byla jizni Indie ve stejnem stavu jako Australie pred prijezdem Evropanu – sber a lov, kamenna
mikroindustrie. Zlom v jizni Indii nastal az po padu civilizaci Mohendzo-daro a Harappa na severu. Tehdy na jih zacalo pronikat zemedelstvi a pozdni doba bronzova.
Existuje graf pribuznosti vsech zjistenych mutaci skupiny M216 chromozomu Y a misto jejich vyskytu. Vyplyva z nej, ze Australie a Indie jsou
provazany vice nez jen jednim genetickym poutem. O skupine trosecniku by se dalo mluvit v pripade Indie->Oceanie nebo Indie->vychodni Asie ale ne Indie-Australie.
V Mohendzo-daru se nasla napriklad figurku tanecnika typicka pro Australii – a ta se sem mohla dostat prave z jizni Indie. Tam se ovsem nic podobneho nenaslo (alespon co vim), nicmene je tam tropicky prales, kde keramika moc nevydrzi – a take se tam zatim moc nekopalo.
