V následujícím přehledu budeme vycházet především (ale nejen) z tipů New Scientistu
Začneme technologií. Trendem roku je podle mnohých 3D tisk. Podařilo se takto vyrobit např. již téměř kompletní letadlo (ultralight) schopné letu. Uvidíme, zda 3D tisk změní i samotný způsob výroby a distribuce spotřebního zboží. Budeme si takto jednou doma vyrábět brýle, boty, příbory, kartáčky na zuby…? K takto radikálním představám je ovšem na místě asi určitá skepse.
Viz např. také: Evoluce, sdílení a 3D tisk
Postupují technologie určené pro mobilní zařízení – máme zde např. Apple Siri, což lze chápat i jako pokrok na poli umělé inteligence. Postupují technologie pro automatický překlad; jak u mobilních telefonů, tak se stačí podívat třeba na Google Translator. Vzpomeňte si, jak oblíbené byly kdysi vtípky na adresu počítačových překladů (Spirit is strong, but body is weak – Kořalka je silná, ale mrtvola bez chuti; zkuste to zadat do Google Translator dnes). Ne snad, že bychom dnes takové případy nedokázali najít, ale valem jich ubývá.
Počítačové porozumění lidskému jazyku ukázalo své síly i v soutěži Jeopardy (obdoba Riskuj), kde triumfoval systém Watson od IBM. Dokáže odpovídat na otázky, poradí si s ironií…
Viz také: Superpočítač Watson se utká s vítězi Riskuj
Mezi objevy z biologie zařadil New Scientist další doklad o „mezidruhovém“ křížené během evoluce moderního člověka.
V roce 2010 se kyvadlo věčné otázky „Křížili se Homo sapiens a neandrtálci?“ po delší době přehouplo opět do polohy odpovědi Ano. Roku 2011 se pak zjistilo, že Homo sapiens se křížili i se „třetím druhem člověka“, denisovany – ať už k tomu došlo na Sibiři nebo někde v jihovýchodní Asii.
Viz také: „Třetí druh“ člověka žil možná nejen na Sibiři
Co se týče evoluce člověka, významný zde byl také objev fosílií řazených do druhu Australopithecus sediba. Na rozdíl od většiny nálezů z této doby (cca 1,9 milionů let) jsou totiž obě fosílie v překvapivě zachovalém stavu. Pokud se ukáže, že na kostech jsou opravdu zbytky kůže, dala by se příbuznost Australopithecus sediba s moderními lidmi možná stanovit i pomocí sekvencí proteinů. Před 1,9 miliony let již žili zástupci rodu Homo, takže Australopithecus sediba téměř jistě naším přímým předkem nebyl, ale kdo ví, jak přesně to tehdy vypadalo (např. kdo se s kým mohl křížit, viz výše).
Mezi objevy roku zmiňuje New Scientist i orientace lišek na lovu podle magnetického pole Země. Na tomto zjištění se významnou měrou podíleli i čeští badatelé.
Viz také: Lišky skáčou podle magnetického pole Země
Fosilie staré 3,43 miliard let ze západní Austrálie se pokládají za jednoznačný důkaz tehdejší existence buněčného života. Dosavadní doklady existence života z této doby byly spíše nepřímé.
A naopak, o čem se v roce 2011 prakticky, v rozporu s původním očekáváním, nemluvilo. Úplně zapadl objev „arzenového života“. V původní studii/metodice mohly být chyby, ale především asi nejde o nic tak světoborného, a už vůbec to nesouvisí s životem mimozemským.
Viz např. také: Arzenový život – trocha skepse
(pokračování zítra)
