Současní zastánci různých obskurních diet vyžadujících konzumaci syrové stravy zdravím zrovna nepřekypují, a to už mají k dispozici plodiny kultivované po tisíce let.
Oheň samozřejmě umožnil i osídlení chladnějších oblastí (což zase vedlo k rozvoji dalších technologií, třeba výroby oděvů), dal lidem v noci výhodu proti predátorům, nakonec lidé pomocí vypalování začali krajinu aktivně přetvářet.
Antropolog Frances Burton nyní přišel s názorem, že oheň se stal přímo rozhodujícím zlomem, který vedl ke vzniku moderního člověka. Přichází s úplně novou myšlenkou, podle které oheň především změnil u našich předků cykly světla a tmy. To neznamená jen možnost aktivity v noci a tedy menší závislost na vnějším prostředí, ale hlavně změny různých metabolických cyklů, spojených např. s melatoninem (spánkový hormon). V důsledku toho se mohla změnit i aktivita celé řady genů, což zase změnilo selekční tlaky a umožnilo další evoluční skok.
Primatolog Richard Wrangham má konvenčnější názor, podle kterého oheň zvýšil stravitelnost potravy, především masa, ale i třeba jinak nestravitelných polysacharidů. Více masa znamenalo více energie, jejíž velkým žroutem je právě mozek, takže ovládnutí ohně (nejspíš někdy v době existence Homo erectus) umožnilo další zvetšení mozku našich předků i jiné anatomické změny, třeba zmenšení „aktivní“ plochy střev nebo zmenšení zubů.
Vaření na ohni mohlo mít i další dopady, třeba prohlubovalo dělbu práce a způsob, jakým se lidé o nalezenou potravu dělili. To je vcelku bezproblémový přístup, naopak výše zmíněná melatoninová hypotéza je mnohem revolučnější. Navzájem se ovšem nevylučují.
Nejstarší doklady použití ohně druhem Homo pocházejí z doby asi před 800 000 lety od břehů Jordánu.
Zdroj: New Scientist
Obrázek: Zdroj Wikipedia, licence obrázku GFDL
